Naposledy se hrál hokej v O2 areně 17. května, při finálových bojích mistrovství světa to v hale vřelo, tribuny se otřásaly, bylo vyprodáno, skvělá atmosféra.
Po čtvrt roce je kulisa skromnější - hlediště zaplnilo podle oficiálního údaje 2 948 diváků. Kotel fanoušků za brankou měli dokonce o něco početnější Norové, navíc byli hodně hlasití a na konci si vyžádali hráče ze šatny na druhou děkovačku.
Sparťanští vlajkonoši se však vytrvale snažili celý zápas své mužstvo povzbuzovat. Lidé na podélných tribunách se rozkoukávali, v polovině utkání při náporu domácích se nechali strhnout a skandovali: „My chceme gól!“ Dočkali se až ve třetí třetině, kdy volávali jméno střelce Jana Buchteleho.
Jinak bylo na utkání znát, že se jedná spíše o přípravu na sezonu. Diváky tempo a úroveň hry snad ani nemohly nadchnout, i když pár povedených momentů v závěrečné části k vidění bylo. V poslední minutě tým Storhamaru rozhodl o těsné výhře, když kapitán Christian Larrievee v úniku z trestné lavice překonal brankáře Pöpperleho.
„Neproměnili jsme spoustu přesilovek a nehráli jsme dobře. Upozorňovali jsme hráče při poslední přesilovce, aby hráli na jistotu, že by pro nás mohl být bod rozhodující k postupu. Sehráli jsme to jak parta rybníkářů, jsme zklamaní, naštvaní, skupina se hodně zamotala,“ hodnotil sparťanský trenér Josef Jandač.
Návštěva? Na první zápas to nebylo špatné, shodli se sparťané
Návštěvníkům pátečního zápasu se naskytl nezvyklý pohled už při výstupu z metra. Před libeňskou halou totiž vlají rudé prapory, logo Sparty je nalepené i nad pokladnami, klubové symboly jsou také v útrobách.
Předešlých 11 sezon přitom v O2areně hrála Slavia, největší rival Sparty, jenže sešívanou minulost tu už nic nepřipomíná. Mohutné dveře do největší šatny, které zdobil lev ze slávistického znaku, jsou teď vymalované rudě se jmény sparťanských mistrů a motivačními hesly. Z druhé strany jsou antičtí bojovníci.
Kabinu si sparťané také zařídili tak, aby se cítili jako doma. Na zdech i na kobercích se koukají na klubové logo, motivují je také obrázky členů Klubu legend Sparty. Při nástupu na led zněla stejná hudba jako v Tipsport Aréně.
„Hala se oblékla do sparťanského. Zázemí je parádní, je vidět, že se tady hodně snažili. Myslím, že si během roku zvykneme i na jiné hřiště. Prostředí navíc není až tak cizí, už jsme tu hrávali předtím,“ řekl obránce Adam Polášek.
Premiéra však nedopadla s ohledem na počet diváků i výsledek moc slavně, údaje na počítadle se podobaly těm z většiny extraligových zápasů Slavie. Navíc ohlášenému číslu se občas těžko věřilo.
„Kolik bylo lidí? Skoro tři tisíce? To na Ligu mistrů na naše poměry není špatné. Věřím tomu, že příští sobotu to bude lepší,“ komentoval návštěvu kouč Jandač. „Doufali jsme, že přijde víc lidí. Každý tým by si přál, aby na něj bylo vyprodáno. Ale na první zápas to nebylo špatné,“ dodal bek Polášek.
S návštěvností na Ligu mistrů měla Sparta ostatně problémy už v Holešovicích. Třeba si hokejisté i fanoušci na nový domov rychle zvyknou. „Jsme flexibilní tým. Doma se budeme cítit tam i tady,“ tvrdí sparťan Polášek.
