Byť se třinecká marodka vyprazdňuje, stále na ní zůstávají opory Martin Adamský a Jiří Polanský, mimořádně sehraná dvojice. O jaká zranění jde, nikdo v klubu neprozradí, aby toho soupeř nezneužil, až se hráči vrátí na led. „Koho to zajímá, ať si třeba vsadí,“ směje se Adamský. Pouze připustil, že nejde o nic vážného. „Žádné urvané vazy, takže to beru optimisticky, ale mrzí mě, že se to stalo.“
Třinci chybíte od 1. února. Jak to zvládáte?
Zprvu jsem byl zklamaný, protože se už blížilo play-off. Říkal jsem si: Sakra, zrovna teď! Ale pomalu mě to přešlo. Snažím se dívat dopředu.
Takže z vás s Jiřím Polanským budou trumfy třeba pro semifinále?
Nechci odkrývat karty, kdy bychom měli nastoupit, ale když to půjde dobře, tak nás fanoušci v sezoně ještě uvidí. Kompletní nejsme, stále chybí i Zbyňa Irgl, ale máme v týmu takovou sílu, že nás dokážou další kluci zastoupit. Šlo to vidět už v sezoně.
Nebude pro vás těžké naskočit po takové pauze do hry?
Je fakt, že jsem měsíc bez hokeje, ale nerozehranost nahradím chutí. Nemám z toho strach, naopak se na to těším.
Vedení od začátku sezony mluví o titulu. Jste pod velkým tlakem?
Pokud jde o mě, tak pod tlakem se mi hraje výborně. Člověk má nějakou zodpovědnost a potřebuje se pod tlak dostat, když chce něco dokázat. To, že za námi v uvozovkách chodí lidé z vedení a říkají, že chtějí vyhrát, to jo, ale všichni dělají vše pro úspěch.
Sedm členů vašeho týmu pamatuje titul z roku 2011. Může to hrát nějakou roli?
Důležité je, že máme kvalitní tým. A Kubu Klepiše, což je štístko, protože kde byl, tam měl titul. Ať v Rusku, nebo v Česku. A tak doufám, že se to potvrdí. Navíc jsme vyhráli před třemi roky a tam se už nikdo nedívá. Sláva je pomíjivá, jeden rok vyhrajete a další musíte hrát znova. Teď je nová sezona, nová výzva, nová meta a za tím musíme všichni jít.
