Byla to čistá střela, nebo se ještě o někoho otřela?
Střílel jsem na branku, byla to polovysoká rána, puk prošel nad betonem pod lapačku.
Co vám proletělo hlavou?
Že je to super, že těch jedenáct vteřin do konce bychom už mohli uklepat.
A jak vám bylo, když soupeř v 56. minutě stav otočil na 2:3?
To jsem byl zrovna na ledě. Puk se nějak odrazil, chtěl jsem ho odkopnout nohou, ale přistrčil jsem ho jejich hráči přímo na hokejku. Říkal jsem si, že to těsně před koncem není moc dobré.
Co to páté střetnutí rozhodlo?
Že jsme to nezabalili, že jsme hráli šedesát minut. Nejdříve jsme si těsné vedení hlídali, ale ten zápas – až na poslední dvě minuty – nebyl z naší strany moc dobrý. Na semifinále se musíme připravit lépe.
Čím to, že jste se těžce prosazovali?
Hosté dobře bruslili, hráli, co potřebovali. Napadali nás. Celkově byli hodně nepříjemní. Bylo to vážně těžké, ale právě takové zápasy nás mohou nakopnout.
Takže je to lepší než vyhrávat přesvědčivým rozdílem?
No, vyhrát jednoznačně, to by zase bylo aspoň utkání klidnější. Ale hrát těžké zápasy vždycky pomůže.
Ostatně všechny čtyři zápasy jste vyhráli jenom o gól.
Věděli jsme, že to bude těžký soupeř. Mají rychlé hráče, mají mladíky, ale i zkušené hokejisty. Byli nepříjemní.
