Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čaloun: Mám radost, že naši mládežníci neřeší Jágra, ale Roubíka

Sportovní ředitel Slovanu Ústí Jan Čaloun | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

1 2016
Ústecký hokej letos bral fanoušky za srdce, ale i kdyby rozpočet Slovanu zbaculatěl, půjde klub dál stejnou cestou. „I kdybychom měli rozpočet ne třináct, ale 20 nebo 50 milionů, budeme dělat věci dál, jak děláme,“ ubezpečil sportovní šéf klubu Jan Čaloun, olympijský vítěz.

Jeho tým letos stál na prahu baráže, v semifinále 1. ligy týral Jihlavu, předtím vyřadil dokonce vítěze základní části Kladno.

Vaši předchůdci Ústečtí Lvi na baráž útočili s násobným rozpočtem. Vám stačil jen skromný.
A to jsme během sezony měli plno zraněných, což nás hodně limitovalo. Trenéři chodili, že chtějí nějaké hráče, bohužel peníze nebyly. Museli se s tím prát. Za 13 milionů se dá překvapit, ale dál už se to za tyhle peníze posouvat nedá.

Jak sezonu hodnotíte?
Pro nás byl jasný cíl play-off. Že jsme přešli přes Kladno, byl velký úspěch. Je to velká zásluha trenérů a týmu. Všichni na mě působili dojmem odhodlání, hráli bez jakéhokoli tlaku, cítil jsem, že měli v kabině vynikající partu. A potvrdili to na ledě. Sedím nad střídačkami a viděl jsem, jak naši hráči zápasem opravdu žijí, naopak Kladenští se doslova prali. Ukázalo se, kde je týmový duch, proto jsme došli takhle daleko.

Už máte rozpočet na další rok?
Přemýšlíme, jak dál, nějací noví sponzoři přicházejí, ale hokej je strašně nákladný sport. My máme pana Hagana a jeho firmu Granette, která přispívá třemi miliony korun. Vážíme si i lidí, co dají 10 ,50 nebo 200 tisíc. To je úplně super, vidíme, že hokeji chtějí pomoct, že mu fandí. Ale my bychom potřebovali ještě jednoho nebo dva giganty, aby se nám dýchalo líp.

Fotogalerie

Jak se změní kádr?
S Vláďou Evanem (obchodní jednatel) se bavíme, co a jak dál po finanční stránce, na co budeme mít. Všichni hráči mají smlouvy na rok. Ale budeme se snažit udržet co nejvíc kluků z týmu. Ať už Tůmu, o kterého ale bude zájem v extralize, nebo Kloze, který měl vynikající sezonu. U Jardy Roubíka máme štěstí, že do extraligy nechce. Předběžně jsem se s ním bavil a chce zůstat. Mužstvo zase postavíme kolem něj.

Spokojenost panuje s trenéry Machem a Marešem. V čem je kouzlo, že jsou tak úspěšní?
Vemte si Míru Macha: prošel tady mládeží a bylo mu jedno, jestli trénuje žáky nebo mladší dorost. Loni vedl áčko a chodil ještě tuším ke staršímu dorostu. Tyhle lidi, srdcaře, tady chceme. Ne trenéra na jeden rok za 50 nebo 100 tisíc. Potřebujeme lidi, co pro klub dýchají a žijí. Chci se vrátit ke klubismu. Někdo se tomu směje, protože dneska je doba taková, že hráč je každou chvíli jinde. Ale já chci mladé do áčka zabudovávat. Vytvořit pevný klub, aby s ním děti žily. Dělá mi hodně dobře, když vidím čtyři tisíce diváků a mezi nimi slovaňácké bundy našich mládežníků. Měl jsem strašnou radost, že když jsem druhý den přišel do kabiny, kluci zápas áčka řešili. Nebavili se, že Jágr hraje za Floridu, že Pardubicím hrozí baráž. Oni mluvili o zápase, o našich hráčích: Viděl jsi Smetanu, viděl jsi Roubíka? Děti to sledují a naši hráči jsou vzor.

Jak je na tom ústecká mládež?
Podařilo se nám ji, a na tom Vláďa Evan pracoval strašně dlouho, finančně stabilizovat. Přebíral mládež s dluhem 2,6 milionu v šestimilionovém rozpočtu, babrali jsme se v tom čtyři roky. Ale teď budu dělat soustředění pro 120 dětí a všechny dostanou hokejky. Cena kempu je úplně jinde, než mají hokejové školy. Neděláme to, aby se někdo obohatil, ale aby se pokryly náklady. Chceme mít mládež silnou.

A pomoct tím i áčku.
Chceme vychovat co nejvíc hráčů. A taky, aby nám neutíkali. To byla velká bolest ústeckého hokeje. Teď jsme dostali ke staršímu dorostu velké jméno, Vláďu Machuldu, hrál za Jokerit Helsinky i Litvínov. Mládež je pro nás uvnitř klubu strašně důležitá, i když lidi chodí na áčko, to je top. Věřím, že semifinálový úspěch nám přivede děti do základny.

Jedna sezona, 100 bodů. Ústecký fantom Roubík řádil

Jeden za všechny, všichni za Roubíka! Když se ústečtí hokejisté v posledním zápase semifinále play-off 1. ligy smířili s vyřazením od Jihlavy, začali hrát na svého tahouna, aby dosáhl na bájnou metu 100 kanadských bodů v jediné sezoně.

„Chtěli jsme, aby udělal dva body a té stovky se dočkal,“ přiznal asistent Tomáš Mareš. A opravdu, nejproduktivnější hráč historie 1. ligy dal dva góly a dočkal se osobního velerekordu. V 38 letech!

„Gretzky sice zdolával dvousetbodovou hranici, to já asi nikdy nepřekonám, ale i stovka je pěkná. A neuvěřitelná. Můžu poděkovat klukům v lajně, že to tak pěkně vy šlo,“ zubil se skromňák Roubík. Čím starší, tím lepší, platí pro něj. „Je to nějaký divný. Nevím, kam až to může pokračovat,“ směje se.

Kam, to se neví, kde, to ano. „Měl bych pokračovat v Ústí,“ oznámil Roubík. „Sedneme si s manažerem a probereme to. Ještě chci hrát dva roky, udělat tisíc zápasů, za sezonu a čtvrt bych to mohl dát, když budu zdravý.“

Roubík je prvoligový fenomén, zapsal si 940 startů a 951 bodů. Je nedostižný. „Jarda jako Jarda, pro nás je jako Jágr. Proč by nemohl ještě pár let hrát jako on?“ nadhodil Mareš. „Roubík je persona v kabině, na ledě i v životě, na nic si nehraje. Každý by ho chtěl v týmu.“

Navzdory věku veterána s Klozem a Tůmou válel. „On je střelec od pánaboha, i každý trénink si užívá. Ať se od něj mladí učí!“

Jaroslav Roubík (vpravo) z Ústí slaví gól proti Litoměřicím.
Autor:


Témata: Ústí

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze