Jágr slavil prvenství už jedenáctkrát, což je historicky nejvyšší počet. Jednoznačně nejvyšší, vždyť druhý Dominik Hašek má titulů „jen“ pět a zdá se, že není nikdo, kdo by tenhle milník překonal. Zvlášť když se s velkou pravděpodobností letos ještě zvětší.
Loni Jágrovi trofej sebral další Kladeňák Jakub Voráček, ten však tentokrát neměl zdaleka tak povedenou sezonu.
Nebo že by Jágra ohrozil David Krejčí, jenž ho za sebou nechal v roce 2013? Ani tomu se nechce příliš věřit, byť v Bostonu neprožil špatný ročník.
Roman Červenka (Chomutov) Sezonu odehrál překvapivě v Chomutově a byl nejlepším hráčem extraligy, ve které s přehledem ovládl kanadské bodování. Tomáš Hertl (San Jose) V San Jose se už zase usadil v elitní formaci. Když se ve finále Stanley Cupu zranil, ukázalo se, jak moc je pro tým důležitý. Jaromír Jágr (Florida) Na Floridě pookřál a prožil parádní sezonu, v níž lámal jeden historický rekord NHL za druhým. Navíc tým dotáhl do play-off. Jan Kovář (Magnitogorsk) V ruském Magnitogorsku těžil ze spolupráce se slavnějšími kolegy z útoku a nakonec s týmem dokráčel až pro Gagarinův pohár. David Krejčí (Boston) Opět potvrdil, že patří k nejdůležitějším hráčům Bostonu a v 72 zápasech nasbíral solidních 63 bodů (17+46). Petr Mrázek (Detroit) V slavném Detroitu, který sází hlavně na starší hráče, si už ve 24 letech vybojoval pozici brankářské jedničky. Michal Neuvirth (Philadelphia) Po přestupu do Philadelphie začínal jako dvojka, ale pokaždé když nastoupil, tak chytal skvěle. Velmi mile překvapil. Ondřej Palát (Tampa) V Tampě už si stačil dávno vybudovat silnou pozici a ze všech stran na něj jde chvála. Nenápadný dříč opět nezklamal. Tomáš Plekanec (Montreal) Zkušený veterán předvádí už roky hokej na velice vysoké úrovni, letošek nebyl výjimkou. Top český centr. Jakub Voráček (Philadelphia) Fanoušci od něj po předchozí sezoně možná čekali trochu víc, on po pomalejším rozjezdu nakonec nemůže být nespokojený. |
Kdo tedy může Jágrovu dominanci narušit? Šanci může mít Petr Mrázek, jemuž se povedlo v Detroitu prosadit na pozici brankářské jedničky a jenž v řadě zápasů předváděl perfektní výkony. Jenže: bude to stačit?
To už může mít větší naději Ondřej Palát, na něhož jdou ze zámoří jen samé superlativy. „Je to možná náš nejvíc ceněný hráč v NHL,“ řekl například reprezentační kouč Josef Jandač. Ano, Palát je už kompletním hokejistou, jenže může jeho zář přehlušit tu Jágrovu?
Jestli si někdo z finálové desítky může něco slibovat, pak je to snad jedině Tomáš Hertl. Slávistický odchovanec sice v San Jose vyloženě nezářil jako při svém vstupu do NHL, jenže v celkovém součtu prožil opravdu povedený rok.
Vyrovnal se s tlakem, který na něj byl vytvářený ze všech stran (včetně jeho samotného). Napevno se usadil v elitní formaci vedle hvězdné dvojice Thornton, Pavelski. Přizpůsobil se potřebám týmu a přijal roli dříče i otloukánka, který bude dávat góly především z dorážek.
A hlavně ukázal, že pomalu a jistě zraje. O jeho pozici v San Jose svědčí slova trenéra Petera DeBoera, která pronesl po druhém finálovém duelu Stanley Cupu, v němž se Hertl zranil. „Je to velká škoda, protože to byl náš nejlepší hráč.“
A podobné výroky byly k slyšení i poté, co se mužstvu bez Hertla nedařilo. Jenže i tady se naskýtá otázka: bude to stačit na Jágra?
Pravda, závěr sezony legendárnímu útočníkovi nevyšel podle představ a v play-off Floridě moc nepomohl, ovšem předtím opravdu válel. Za všechno hovoří fakt, že byl ve svém věku neproduktivnějším Čechem v NHL.
Jágr nebyl od roku 2005 ve Zlaté hokejce horší než druhý, třetí byl o sezonu dřív, kdy ho předehnali Robert Lang s Tomášem Vokounem. V elitní trojce chyběl od roku 1995, kdy zvítězil poprvé, jen jedinkrát - a to v roce 2003.