Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hokejista Bobby Holík volil amerického prezidenta. McCaina

Bobby Holík mluví o politice rád. | foto: Teodor Marjanovič, MF DNES

4 2008
Verona, New Jersey (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Nerozmýšlel se ani vteřinu. Slavný hokejista, který dvacet let žije v zámoří, svůj hlas v amerických prezidentských volbách už odevzdal. Hlasoval písemně, aby nemusel jezdit domů do Wyomingu na západě USA, kde má usedlost a je tam trvale hlášený. "Poslali mi obálku s lístkem, zaškrtl jsem McCaina a poslal to zpátky," říká tento vysoký hranatý muž s výrazným obočím.

Robert Holík, který všude používá svou přezdívku Bobby, letos opět hraje za Ďábly z New Jersey. S nimi před lety dvakrát získal Stanleyho pohár, nejcennější hokejovou trofej.

Scházíme se ve Veroně, Holík zde bydlí. Je to jedno z bezpočtu vilkových předměstí v rozlehlém okolí New Yorku.

Přesedám do jeho vozu. Míříme do Holíkova oblíbeného "dineru", jak se říká americkým restauracím, kde vám v kteroukoliv dobu usmaží vajíčka, připraví čerstvý sendvič nebo přinesou teplou polévku.

"Obama umí jen mluvit a nic víc. Je skrznaskrz liberálem, nepředvedl, že by se uměl chovat jinak. Nechápu, proč mu lidé věří. Jenom kvůli tomu, že mluví o změně? Že je jako nádech čerstvého vzduchu?" kroutí Holík hlavou při řízení.

Hokejista, který je už dvanáct let občanem USA, má pravou ruku v sádře. Vystřelený puk mu rozdrtil malíček. "Byl úplně na padrť, koukaly ven kosti. Ale znám tady v New Yorku nejlepšího doktora na chirurgii rukou. Podívejte na tohle," ukáže dva dráty, které trčí z malíčku schovaného v sádře.

Hrát nemůže, trénovat také nesmí, protože pot by mohl v ráně způsobit zánět, a jeho rodina je daleko ve Wyomingu. Co tedy celé dny dělá kromě toho, že chodí za doktory? "Čtu. Knížky, noviny, všechno," říká. "Štve mě, že americká média straní demokratům."

"Hokejisté politice nehoví"

"Teď nedávno jsem si šel dát kávu do Starbucksu a začetl se do New York Times. Zrovna tam na komentářové stránce vyjadřovali svoje redakční stanovisko, že prezidentem by měl být Obama. To opravdu už zavání propagandou."

 Podpora kandidátovi v podobě stanoviska listu, anglicky "endorsment", sice v českém tisku nebývá zvyklostí, v USA je to však běžná věc.

Celkový počet endorsmentů sleduje americká instituce Editor and Publisher. Zatímco před čtyřmi lety 205 novin podpořilo GeorgeW. Bushe a 213 se postavilo za Johna Kerryho, letos se poměr značně vychýlil ve prospěch Obamy. Do pátku minulého týdne jej podpořilo 240 titulů, zatímco Johna McCaina by v Bílém domě chtělo 114 novin.

"Endorsmenty jsou hodně nešťastná praxe," rozvášní se Holík. "Vypadá to jako za komunismu, když všechny noviny vlastnila jedna strana." A komunistu mu připomíná i Obama. "Když vám někdo řekne, že vám vezme peníze – vám, který se snažíte a každý den dřete – a dá je někomu, kdo se v životě nesnaží, to mě úplně odrovná."

Bobby Holík je tvrdý, silový hráč. Je proslulý tím, jak se ostře, ale přitom nezákeřně vrhá do soubojů u mantinelu. "Víte, já hraju rád hokej, ale mnohem radši než o něm se bavím o politice," podotkne.

Někdy si vypomůže anglickým slovíčkem, jindy použije nesprávný pád. Ale na to, že do USA přišel jako osmnáctiletý kluk a i jeho manželka je Američanka, si uchoval dobrou češtinu. Má s kým si o politice popovídat i mezi svými spoluhráči?

"Manželka se mě teď před pár dny zrovna na tohle ptala. Nemám. Prošel jsem řadou mančaftů, ale vždycky jsem se o politice mohl bavit leda s kustody nebo s tiskovými mluvčími. Hráče to nezajímá. Hrají, vydělávají hodně peněz, mají se dobře, proč by se o to zajímali?"

Ale to se přece dá říct i o vás, namítám. "Jenže já čtu noviny. Oni jen internet a i tam jen přelítnou titulky," říká se špetkou zklamání v hlase.

Prezidenta USA volil nyní potřetí, v obojích minulých volbách hlasoval pro Bushe. A nelituje toho. "Líbilo se mi, jak po 11. září 2001 řekl jednu větu: Tohle je nepřijatelné. A šel po těch, co podporovali terorismus, aniž se na kohokoliv ve světě ohlížel. Řeknu vám, tak do dvaceti let svět zjistí, jak bylo důležité, že Irák už není hrozbou. Jenže lidé to chtějí vidět hned, jsou netrpěliví."

Kladu mu otázku, jestli nepřemýšlí o tom, že by se po ukončení kariéry sám dal v USA na politiku. "Zatím nekončím, a až tak udělám, pár let nechci dělat nic," říká vyhýbavě, ale v jeho očích to hraje zapálením.

"Mně se líbí ti, kteří v životě něco dokázali a až pak se dali na politiku. Třeba Schwarzenegger nebo McCain," zdůrazňuje, jako by oklikou už mluvil o své budoucnosti.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze