Měl jste dvě, možná i tři šance dát gól. Bylo na vás hodně vidět, že ho chcete dát.
Ano, to souhlasí. Snažím se prosadit, i když jsem tady gól ještě nedal. Jednou jsem mohl skórovat v oslabení, když jsem se snažil puk dávat hodně nahoru a nakonec tomu chyběla větší přesnost. Pak jsem jel skoro sám na brankáře, tak jsem se asi lekl a radši to nahrál.
Chybí vám větší sebevědomí?
Asi ani ne, za poslední zápasy mám dost prostoru na ledu, takže se mi hraje v pohodě. Ale v zakončení jsem asi možná trochu nervózní. Musím se snažit hlavně v defenzivě a v tom, co po mně chtějí trenéři.
Jaká je tedy vaše role v první formaci?
Měl bych mít hlavně defenzivní úkoly, ale když se už dostanu dopředu, tak si myslím, že mě kluci dobře umí zastoupit. Roky i Kuchec (Rok Pajič a David Kuchejda) jsou šikovní a kdybych třeba chtěl jet dopředu já, věřím, že oni si to také vzadu pohlídají.
Zápas s Jihlavou jste viděl jak?
Myslím si, že to byl bojový zápas. Po první třetině to bylo 1:1, po druhé pak 2:1, tak jsme se pořád museli koukat na to, na jakou stranu to spadne. My jsme navíc šli lépe za vítězstvím a ubojovali si ho.
První dvě dvacetiminutovky byly ale dost vlažné, nemyslíte?
Asi ano, hlavně druhá půlka druhé třetiny. Myslím si, že jak jsme vedli 1:0, tak to nás asi uspokojilo a povolili jsme. Je možné, že z tribuny to tak vypadalo. V první přestávce jsme si v kabině něco řekli a pak už se nám hrálo lépe.
Kdy jste utkání definitivně rozhodli?
Myslím si, že ve druhé třetině. Bylo tam pár vyloučení na obou dvou stranách a nám do brány spadl gól na 2:1. Důležitý byl také vstup do třetí třetiny, který se nám povedl.
Moderátor před utkáním říkal, že jste před zápasem podepsal s Motorem smlouvu, takže jste vlastně hrál poprvé za Budějovice „oficiálně“.
Je to trochu jinak. Poprvé můj přestup byl papírově vyřízený už od 3 .října a někdy koncem minulého týdne se to vyřešilo celé. Tehdy začala vlastně moje smlouva v Motoru.
Přesto se vás zeptám, jaký je to pocit, když už víte, že v Motoru nejste jen na zkoušku?
Je to úžasné, co vám budu povídat. Dřív jsem nevěděl, co bude. Srpen byl pro mě dost hektický, nejdříve mi na Slavii řekli, že mě nechtějí, i když jsem měl s nimi podepsanou smlouvu. Pak se všechno začalo řešit a dozvěděl jsem se, že mě Motor chtěl už v minulém ročníku. Byl jsem pak moc rád, že mi tady v Budějovicích umožnili to s nimi zkusit na jeden týden. Potom se oba kluby dohodly na testy na měsíc, pak se to protáhlo do 3. října a nakonec mi Budějovice řekly, že mě tady chtějí.
Jaké to pro vás je, hrát před šesti tisíci diváky?
V první lize tohle nikde nenajdete a skoro ani v extralize. Hrál jsem pár utkání za Slavii v O2 aréně a tam třeba sedělo dva a půl tisíce lidí. To ani snad nemůžu srovnávat. Co se děje tady, uvidíte málokde.
