"Já a sportovec Ústeckého kraje? Ježišimarja, to je pěkný," reagoval brzy 26letý Grof, druhý nejproduktivnější bek soutěže, který po sezoně zamířil do Karlových Varů.
Zase jste Jeslínka porazil...
Asi má Ústí víc věrných fanoušků. Děkuju jim!
Proč jste odešel do Karlových Varů?
Cítil jsem, že potřebuju změnu. Vary mi daly zajímavou nabídku, já odtamtud pocházím, takže se vracím domů. Doufám, že nebudu litovat. V Ústí jsem chtěl postoupit, povedlo se. Věřím, že se s ním budu v extralize potkávat co nejdéle. Myslím, že má kádr na to, aby v nejvyšší soutěži hrálo důstojnou roli.
Věděl jste už při finále, že za Ústí v příští sezoně nebudete hrát?
Nabídka byla na stole už dlouho a hned po finále se to uzavřelo. Což nemění nic na tom, že jsem měl neskutečnou touhu postoupit! Pokud by se to nepodařilo, bylo by to moje životní a sportovní zklamání.
Jaké byly dvě sezony v Ústí?
První smutná, i když nebyla špatná. Jen nevyšla baráž se Vsetínem. Ta druhá byla parádní. Zážitky z finále, naplněný stadion, konec posledního zápasu, to v sobě budu mít hodně dlouho. Užívali jsme si to.
Jaké byly oslavy?
Vyhrál jsem mistrovství světa juniorů, ale tam tak velké oslavy nebyly. Přece jen jsme hráli v cizině. Tady jsme vybojovali postup v pátém zápase, navíc doma, dávala to televize, čekali jsme na to celou sezonu. V Ústí to bylo sladší.
Slavili jste dlouho?
Asi tři dny. První den jsme měli svoji akci v restauraci U Pivrnce, druhý den jsme pokračovali ve městě, třetí den byla společná akce s diváky na Mírovém náměstí.
Jaké bylo prvoligové finále z pohledu vašich výkonů?
První dva zápasy žádná sláva, ale když to tam začalo padat, zlomilo se to a pak už mi to šlo.
Dal jste tři góly, i díky vám Ústí porazilo Chomutov 3:2 na zápasy. Kterého zásahu si ceníte nejvíc?
Asi toho druhého v Chomutově. Prohrávali jsme 2:1 na zápasy a ještě 1:0 po první třetině, vůbec se nám v ní nevedlo. Na začátku druhé se mi podařilo vyrovnat, což nás nakoplo a od té doby jsme jeli až do konce pátého utkání.
I když jste krátce za Chomutov hrál, je to spíš váš osudový soupeř. Před šesti lety jste nad ním vyhrál v dresů Varů i baráž.
Tenkrát mi bylo 19, moc jsem si nepřipouštěl, že se hraje o záchranu, nedával jsem tomu takovou váhu. Letošní finále pro mě bylo psychicky složitější, uvědomoval jsem si, o co jde.
Výsledky ankety ZDE
