Uplynuly dvě minuty a čtyřicet osm vteřin z prodloužení, když nejzkušenější obránce hokejistů Hradce Králové Jiří Hendrich v obranné póze čelil ráně jednoho z hráčů Havlíčkova Brodu. Puk se mu zamotal kdesi ve výstroji.
Namísto vhazování však rozhodčí nařídil trest pro Hendricha za zdržování hry. Oslavenec Hendrich, v pondělí slavící čtyřiatřicáté narozeniny, pak z trestné lavice jen smutně sledoval, jak mu brodští útočníci Kostourek s Rytnauerem pokazili „narozeninovou party“ a vzali body jeho Lvům. „To byly mé nejhorší narozeniny v životě,“ hlesl Jiří Hendrich.
Jak vypadala klíčová situace zápasu z vašeho pohledu?
Skočil jsem do střely, ta mě trefila a zůstal jsem ležet. Kdykoliv jindy v takový moment rozhodčí radši jen přeruší hru. Vůbec nejsem netušil, kde ten puk je. Jen si vybavuju, že mě ta střela nepříjemně trefila.
Mluvil jste o tom s rozhodčím? Jak vám trest odůvodnil?
Později jsem mu pověděl, jak to bylo. Byl jsem v klidu, abych nedostal osobní trest. Ale jedno vím určitě - rozhodčí ze zápasu udělal bramboračku svými verdikty a vyloučeními. Prý by mě nevyloučil, kdybych měl alespoň snahu vstát z ledu. Je to mladý rozhodčí, ale nevyčítám mu, že nemá zkušenosti. Teď už se zápasem nic neudělám, jen jsem dost naštvaný. Nevím proč, ale každý zápas je tam spousta vyloučených. Rozhodčí tam pískají hodně přísně a hru nenechají plynout.
Přísný metr sudích vás tedy připravil o šanci na vítězství. Pokazilo vám to narozeniny?
Zápas jsme si rozehráli po dvou gólech dobře. Být to 3:0, všechno by bylo jinak, i když v závěru třetí třetiny jsme měli štěstí. Tohle byly každopádně moje nejhorší narozeniny. Abych seděl třikrát na trestné lavici a z toho dostaneme dva góly... Z toho zápasu jsem úplně hotový.
Mužstvo však srovnáním v předposlední minutě třetí třetiny ukázalo sílu, nemyslíte?
Sílu máme, snaha je obrovská. Jen letos máme hrozné první třetiny, byť jsme v ní teď dali dva góly. Mužstvo má na víc než na místa, kde je. I když já se na tabulky nerad nedívám, mám z toho hrůzu.
Ale teď je to nutné. Hráli jste s Jihlavou a Brodem. To jsou vaši přímí konkurenti. Jak snášíte to, že jste po vzájemných zápasech až za nimi, i když jste předvedli slušné výkony?
Je to špatný, vždyť proti takovým mužstvům bychom měli vyhrávat. Kolikrát si říkám, že by bylo lepší hrát horší hokej a vyhrávat než pobavit líbivou hrou a prohrávat. To je daleko horší mučení.
V dalších zápasech doma hostíte Třebíč, Ústí nad Labem a Olomouc. Ukazují poslední výkony, že byste je mohli porážet?
Vidím to jinak - stačí proti nejlepším dát o jeden gól víc než soupeř. Teď nám to docela jde, jen to musíme převést v příštích zápasech. Všichni se dají porazit. S každým se hraje jinak, musíme to zvládnout.
Dnes v 18 hodin narazíte na Třebíč. Bude cílem se nastartovat?
Doufám v to. Musíme do nich vlítnout a nečekat, co vymyslí soupeř, a nepřizpůsobit se mu. Takže by to chtělo konečně jednu pořádně povedenou první třetinu. Vždycky pomůže dát rychlé góly, uvolníte se a výkon je pak lepší.
