Slavný baseballista Derek Jeter vybral na svůj program pro mládež proti drogám a alkoholu 18 milionů dolarů. Golfista Tiger Woods zase 14 milionů pro chudé adolescenty, kteří by si jinak nemohli dovolit studovat na univerzitě. Tenista Andre Agassi získal na podobné účely pro mladší žáky 25 milionů, a cyklista Lance Armstrong pro svou charitu na boj s rakovinou dokonce 40 milionů dolarů.
Kolik z toho na charitu věnovali sami, však není přesně známo.
Proto je možné, že největším filantropem mezi sportovci se stane hokejista P. K. Subban. Dynamický zadák Canadiens věnuje dětské nemocnici v Montrealu v přepočtu téměř 240 milionů korun. S jistotou lze říci, že jde o největší charitativní dar sportovce v kanadské historii.
„Pro mě je to krok dopředu. Iniciativa, jak jít příkladem. Není to o penězích, ale o tom, abych byl vzorem a sdružoval lidi ve městě,“ řekl Subban serveru NHL.com. „Montreal je moje město a k mé práci patří i závazky vůči němu. Pokud hraju za Canadiens a lidé mě díky tomu znají, můžu toho využít, abych se pokusil získat prostředky pro nemocnici. Beru to jako svou odpovědnost.“
Českým filantropem Hašek
Mezi českými hokejisty se největším charitativním dárcem stal pravděpodobně Dominik Hašek, jenž na přelomu století věnoval na svou hokejovou školu pro chudé děti v Buffalu milion dolarů (což v tehdejším kurzu znamenalo přes 35 milionů korun). A poté platil dál.
„Dominik zůstává velmi důležitou součástí programu. Každý rok navíc přispívá částkou okolo padesáti tisíc dolarů,“ prozradil NHL.com v roce 2013 Sean Green, ředitel programu Hasek’s Heroes.
Subban rozdělí desetimilionovou částku do dotací, které bude posílat nemocnici během příštích sedmi let. Část bude využita pro jeho charitu, která pomáhá rodinám s nemocnými dětmi, aby se o ně mohly starat místo práce. „Každý z nich si zaslouží takovou možnost,“ řekl.
Motivací bylo i zemětřesení
Subbana pohnulo k podobnému kroku několik faktorů: setkání s jedenáctiletým chlapcem, který onemocněl rakovinou, i návštěva Haiti postiženého zemětřesením v roce 2010.
„Ve 26 letech už jsem viděl věci, které mě utvrdily v tom, že takový závazek musím udělat,“ uvedl hokejista s kořeny v karibském Monserratu a na Jamajce, jenž se v posledních sezonách stal po boku Tomáše Plekance jedním z lídrů Canadiens.
Obránce s nenapodobitelným bruslením, parádní rozehrávkou a dělovkou s neskutečně bleskovým nápřahem by měl v příštích sezonách patřit mezi největší hvězdy NHL. Sám přesto chce, aby si ho fanoušci pamatovali i díky jiným věcem, než je hokej.
„V životě vás necharakterizuje to, co jste dokázali, ale to, co jste udělali pro ostatní,“ filozofoval. „Někdy si sám sobě říkám: ‚P. K., jsi hokejista, nebo někdo, kdo hraje hokej?‘ Protože jednoho dne už hokejista nebudu, budu jen někdo, kdo kdysi hokej hrával. Takže jsem chtěl udělat něco, po čem si mě lidé budou pamatovat nejen díky tomu, že jsem byl profesionální sportovec.“
