Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hertlovi už se vrací úsměv. Minulou sezonu jsem hodil za hlavu, tvrdí

Tomáš Hertl, útočník San Jose Sharks. | foto: AP

15 2015
Pamatujete? Věčně usměvavý klučina, který se pokaždé upřímně raduje z gólu, strávil závěr domácího mistrovství světa v hokeji na tribuně. Český tým bojoval o medaile bez Tomáše Hertla. Útočník San Jose byl zamračený. Ani závěr sezony se nepovedl. „Ale už na to nemyslím, na dovolené jsem si pročistil hlavu,“ tvrdí 21letý talent.

V Hertlových očích jsou zase jiskřičky, tenhle mladý muž touží dokázat, že hokej umí a že jeho hvězda nezářila jen tak náhodou. Hertl už se usmívá, v úterý se zúčastnil turnaje v plážovém tenise pořádaného agenturou Sport Invest s dalšími nadějnými hokejisty.

„Je to pěkné zpestření letní přípravy. S klukama můžeme pokecat o hokeji, pobavit se. Navíc běhat v písku není jednoduché, takže nám to pomůže na fyzičku,“ líčil český reprezentant v rozhovoru s novináři. „A já jsem tak soutěživej, že budu naštvanej, když skončíme druhý. Chci vyhrát!“ Což se nakonec Hertlovi ve dvojici s Tomášem Šoustalem povedlo.

Hertl rovněž přes léto trénuje golf, aby mohl konkurovat lepším spoluhráčům ze San Jose. Dokonce si najal osobního kouče. „Vadilo mi, když jsme měli v Americe turnaj a mě to lítalo furt do křoví,“ řekl s úsměvem, který se mu vrací do tváře.

Myslíte ještě pořád na domácí šampionát?
Ne, vypustil jsem to, hodil jsem celou sezonu za hlavu. Na dovolené jsem si pročistil hlavu. Pak jsem začal trénovat a myslím dopředu.

Fotogalerie

Zkuste tedy teď zavzpomínat. Asi vás mrzelo, že jste v play-off nehrál, že?
Koho by to nemrzelo? Ale jsem určitě rád, že jsem si mohl zahrát skupinu před tolika lidmi, rodiči. Byl to zážitek na celý život, i když to ke konci nevyšlo. Chtěl jsem klukům pomoct. Ale to se nedá nic dělat. Musím to vzít, jsem pořád mladý. Musím ukázat, že moje první sezona v NHL nebyla náhoda. Věřím si, že hokej umím a můžu být dobrý hráč a dávat góly.

Vysedávání na tribuně bylo zřejmě o to těžší, když se mistrovství světa konalo v domácím prostředí.
Dívat se z tribuny není nic příjemného. To nemá rád nikdo nikde. Na mně je, abych to už nikdy nezažil, abych byl vždycky na ledě a ukázal, že hrát můžu a že můžu pomoct týmu. Záleží jenom na mně.

Čekal jste vůbec, že turnaj bude provázet takové šílenství?
Jo, od začátku, když jsem vystoupil letadla, jsem viděl jenom reklamy na mistrovství světa, fanoušci tím žili. Bylo to něco neskutečného, ani jsem to nečekal. Udělali jsme divácký rekord, který doufám nikdo nepřekoná, popřípadě zase my. Fakt se z nás stal hokejový národ. Lidi to baví, škoda, že jsme jim nedali alespoň medaili.

Co říkáte na změnu reprezentačního trenéra a následný výběr asistentů? Vladimír Vůjtek nahradil rezignujícího Vladimíra Růžičku, který si vybral Josefa Jandače, Jiřího Kalouse a Jaroslava Špačka jako spolupracovníky.
Bylo to takový rychlý. Znám Špágra (Jaroslava Špačka) z předešlého angažmá. Pan Kalous byl ve Slavii, pana Jandače a Vůjtka jsem ještě nikdy neměl, takže je neznám. Uvidíme, zase je nějaká změna, doufejme, že pomůže českému hokeji. Chceme samozřejmě končit na bedně. Myslím, že máme pořád hodně kvalitních hokejistů.

Vyhlížíte už Světový pohár, který se bude konat v září 2016 v Torontu?
Byl bych určitě hrozně rád, kdybych se tam dostal, ale konkurence je obrovská. Je to trochu něco jiného, protože to bude před sezonou, takže bude těžší odhadnout, kdo má zrovna formu a koho vybrat. V zámoří to pojali velkolepě, bude to určitě skvělý turnaj. Ale teď myslím na první měsíc nové sezony, musím dobře začít.

Už se připravujete?
Ano, pořád trénuji pod vedením Lukáše Stránského s Červusem (Romanem Červenkou) a Sobem (Vladimírem Sobotkou). Trénujeme pohromadě, můžeme se vyhecovat, je tam sranda a přidáváme i nějaké nové věci. Ale letos tady nebudu tak dlouho, poletím už 8. srpna, domluvil jsem se tak v San Jose s kondičním trenérem. Budu tam s klukama trochu dřív. Doufám, že mi to pomůže. Aspoň si procvičím angličtinu a nezapomenu ji.

To bylo přání klubu?
Padesát na padesát. Chtěl jsem být s rodinou a kamarády, ale tam mi zase řeknou, co musím dotrénovat. Budou tam i ti starší kluci, kteří mi mohou taky pomoct.

Tomáš Hertl: „Zranění už bylo dost!“

V báječné první sezoně v NHL mu Dustin Brown z Los Angeles nešetrným zákrokem na koleno vystavil půlroční stopku. Tomáš Hertl přišel o olympijské hry v Soči i o možnost získat Calder Trophy. V ročníku 2014/2015 zase Hertla trefili pukem do obličeje, pak si dal pusou o tyčku. „Jizvy bych letos vynechal,“ přeje si. „Za ty dvě sezony toho bylo dost, takže bych si teď dal od zranění pauzu.“

Český útočník je teď zdravotně v pořádku a chce se co nejlépe připravit na novou sezonu v nejlepší soutěži světa. „Musím jezdit, být důrazný a musím dávat góly,“ uvědomuje si Hertl.

Jste rád, že kádr zůstal z větší části pohromadě?
Nemusím se tolik seznamovat, tým se obměnil jenom trochu. Ale ještě nás může cokoliv překvapit, ještě není konec přestupního období. Jsem rád, že tam zůstali Logan Couture a Tommy Wingels, s ním si hodně píšu, pomáhá mi. Mohl se na mě ze začátku vyprdnout, když jsme šli na večeři a já mu skoro nic neřekl. Ale cokoliv bych potřeboval, tak mi pomůže zařídit. Je to můj nejlepší kamarád. Těším se za klukama. Parta je v San Jose super.

Cítíte, že vedení dalo hráčům důvěru, ještě jednu šanci?
Určitě, ale když se nedaří, tak se to může rychle změnit. Máme na to, abychom šli daleko. Hráči jsou opravdu dobří. Sezona nebyla úspěšná, neprošli jsme do play-off. V únoru jsem prohráli všech osm domácích zápasů, to bylo hrozný, chceme to vrátit fanouškům. Máme pravidelně vyprodáno, musíme se lépe připravit a ukázat, že máme silný tým.

Jaký podle vás bude nový trenér Petera DeBoer, který byl v minulé sezoně odvolán z New Jersey?
Těžko říct. Ptal jsem se Džegra (Jaromíra Jágra), který si ho chválil, že ho má rád. Potkal jsem i Židlu (Marka Židlického), který také říkal, že je dobrý trenér. Mám se vidět i s Martinem Havlátem, třeba mi taky ještě něco prozradí. Já ho neznám, uvidíme, jak se změní systém.

To by pro vás bylo nepříjemné?
Ani ne. Mně to nějak nevadí. V hokeji se to prostě mění. Změna herního stylu mi nedělá problémy, letos jsem proletěl zleva do centra, umím se rychle přizpůsobit.

Berete tuhle sezonu jako takový nový začátek?
Jo, snažím se minulou sezonu vymazat, protože nebyla úplně nejlepší. Chtěl bych do toho vlítnout od začátku, protože start loni nebyl dobrý, rozehrával jsem se. Šlo mi to až ve druhé půlce sezony. Musím si vydobýt místo, protože konkurence je fakt velká. Pokud chci hrát v top lajnách, tak musím hrát, dávat góly a ukázat, že na to mám.

Nebojíte se výměny? Teď v létě je sice nepravděpodobná, ale občas se o ní spekuluje.
Nemyslím na to. Nebavili se o tom se mnou. Mladých hráčů zase tolik nemáme. Na druhou stranu, když přijde, tak bych s tím stejně nic neudělal. Musím hrát, jak nejlíp umím a nemám se čeho bát. Pak to bude dobrý.

Byl pro vás minulý ročník psychicky nejtěžší v kariéře?
Myslím, že jo. I když jsem si to nechtěl moc připouštět. První sezonu jsem nic neočekával. Ve druhé sezoně jsem na sobě cítil tlak, že prostě musím. Promítal jsem si to v hlavě. To je pak těžký. Bez sebevědomí si nic nedovolíte, když chcete udělat kličku, tak se vám nepovede. Ale nejlepší hráči na světě jednu zkazí a dvě se jim povedou, protože si věří. Je teď moderní spolupracovat psychologem, který by mě dokázal uvolnit.

Už jste někoho našel?
Měl bych někoho mít, abych s ním mohl probrat, co si mám říkat, jakou knížku si přečíst, abych si hlavu uvolnil. Teď jsou sportovní psychologové populární. Má je skoro každý sportovec, u individuálních sportovců je to normální. Podle mě to není ani u hokejistů nic špatného.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze