Patří mezi deset nováčků, kteří se od středy pod dohledem trenéra hokejové reprezentace Vladimíra Růžičky v Praze připravují na přátelské dvojzápasy proti Dánsku, Norsku a Švýcarsku. Dál, k závěrečnému podniku Euro Hockey Tour ve Švédsku a k mistrovství světa v Bělorusku, si šestadvacetiletý pardubický centr Tomáš Zohorna hledět netroufá, i když ohledně MS připouští:
"Vždycky je nějaká šance, ale já jsem rád, že zatím vůbec můžu trénovat. Kouč Růžička má nějaké svoje plány, sám taky asi neví, kdo reprezentovat odmítne, a kdo ne. Jet na šampionát, to by bylo parádní. Ale já chci zatím hlavně ukázat, že umím hrát hokej."
Byl jste pozvánkou na sraz hodně překvapený?
Samozřejmě, že jsem to nečekal. Byl jsem za to moc rád, strašně mě to potěšilo. Budu jen doufat, že si za reprezentaci zahraju i nějaký zápas. Byl bych z toho nadšený.
Váš spoluhráč a nyní též reprezentační kolega Lukáš Radil mínil, že vám, hokejistům z Pardubic (kromě Zohorny s Radilem je v nynějším výběru ještě Tomáš Nosek), do národního týmu dost pomohl i fakt, že jste hráli předkolo play-off proti jeho Slavii. Měl tedy možnost sledovat vás zblízka.
Zřejmě jo, viděl nás v pěti zápasech a dokázali jsme mu, že nehrajeme špatně. Snad to tomu pomohlo.
Mohlo ve vašem případě kouče Růžičku zaujmout i to, že jste patřil k nejpilnějším střelcům v celé extralize a že se nebojíte přitvrdit u mantinelů? Chtěl byste právě tenhle styl v reprezentaci prodat?
To já nevím, hraju prostě tak, jak hraju. Doufám, že se to trenérovi bude líbit.
V extralize jste ale taky patřil k nejtrestanějším hráčům, nasbíral jste 104 minut...
Na tom musím do příštího roku stoprocentně zapracovat, protože jsem udělal hodně zbytečných faulů a je to jedna z věcí, kvůli kterým jsem byl letos na sebe hrozně naštvaný. Aspoň z půlky to musím omezit.
V národním mužstvu byste se chtěl určitě uvést jinak než posedáváním "za katrem", že?
Rozhodně tam nejedu s tím, abych byl jenom na trestné. Zvlášť v reprezentaci si tohle zkrátka nemůžu dovolit.
Když odhlédneme od toho, že jste s Pardubicemi ve čtvrtfinále nepřešli přes Třinec, považujete tuhle sezonu za svou dosud nejúspěšnější?
Těší mě, že mám tolik bodů, co mám (37 v základní části, 8 v play-off). Je to hlavně o tom, že mi trenér (Zdeněk Venera) dal příležitost na ledě. Jsem tam vlastně pořád, hraju přesilovky a oslabení. Je to něco jiného, než když se podívám zpátky. Teď jsem měl nějakých 19 minut na ledě a předtím třeba 10. To je obrovský rozdíl. Čím víc je člověk na ledě, tím víc udělá bodů nebo dá gólů. Takový průměr jsem si vždycky přál, chtěl jsem hrát co nejvíc.
Předpokládám, že se zbytkem rodiny nyní budete v play-off fandit mladšímu bratru Hynkovi, který působí v brněnské Kometě.
Určitě. Doufám, že to dopadne tak, že se na něj pojedeme na nějaký zápas na Spartě podívat. Myslím, že mají velkou šanci Spartu porazit.
