V průběhu třetí třetiny si při souboji s Mariem Lemieuxem vykloubil rameno a potrhal vazy mezi klíční kostí a lopatkou. A musí na vyšetření.
"Je to mrzuté, takhle ze začátku sezony. Člověk si přes léto buduje fyzičku a dopadne to takhle," pokýval rozladěně hlavou.
"Jsou ale zákroky, které holt tělo nevydrží," popisoval střet, v němž na sebe narazili dva stokiloví chlapíci. Fischera tak místo cesty domů čeká vyšetření u klubového lékaře v Detroitu, možná i chirurgický zákrok a až tři měsíce nucené pauzy.
Čtyřiadvacetiletý vítěz Stanleyova poháru má na zranění smůlu. V listopadu před dvěma lety jej v utkání s Nashvillem narazil na mantinel útočník Scott Hartnell a Fischer musel na operaci s přetrženými kolenními vazy. Na ledě se pak neobjevil téměř půl roku. "Doufám, že tentokrát to tak dlouhé nebude," popřál si.
Národní tým se už dnes odpoledne vydá po částech zpět přes Atlantik leteckými spoji přes New York, Paříž, Amsterdam, Londýn, Frankfurt nad Mohanem i Vídeň. V zámoří vedle Fischera ještě krátkou dobu zůstanou jen Patrik Eliáš, Martin Havlát a Roman Hamrlík.
Řada hráčů si po náročném turnaji plánuje odpočinek, ale třeba Jiří Dopita věří, že pardubický dres oblékne již v pátek v úvodním utkání nové extraligové sezony proti Liberci.
Naproti tomu brankář Tomáš Vokoun, který je pro případ nečinnosti NHL domluven na spolupráci se Znojmem, si chtěl ještě nechat program příštích dnů projít hlavou.
"Cítím se docela unavený, chtěl bych se domluvit s vedením a maličko si oddechnout. Proti Kanadě to byl z mého pohledu asi nejlepší zápas jaký jsem hrál, oni ale proměnili šance a v prodloužení hned tu první. Škoda, ta Draperova střela při třetím gólu se asi nechala chytit," vyčítal si maličko gólman Nashvillu, který strážil českou branku i na letošním světovém šampionátu v Praze.
Trojlístek kustodů mezitím vyklízel šatnu a rozmisťoval více než tunu a půl materiálu do šestadvaceti přepravních beden. V pondělí před polednem už by drtivá většina národního mužstva měla být zase doma.
