„Na druhou stranu je to Džegr. Vím, že když za Kladno hrál, přijel hodinu před zápasem a trenéři předtím nic nevěděli, neměli o něm zprávy. Asi má jiné aktivity, připravuje se na odlet do Ameriky, což musíme respektovat. Můžeme popřát, ať nás reprezentuje jako dosud, a fandit mu,“ kývl Čaloun.
Po Jágrovi, který před týdnem stál na střídačce Kladna v Mostě, lačnilo v Ústí 1 479 diváků. Skokový nárůst v návštěvnosti o osm stovek fanoušků oproti premiéře nevydržela pokladna, „zkolabovala“. Rozesmátého Jágrova obličeje, jehož Rytíři rozsekali Ústí 6:1, se však publikum nedočkalo. „Ptal jsem se kladenského trenéra, jestli se Jágr ukáže, a sám říkal: My nevíme,“ líčí Čaloun.
„Ale já Jágra obdivuju, že i ve 42 letech dokáže hrát na téhle úrovni. Už mě taky začínají svrbět ruce... ale já už čtyři roky nehraju a netrénuju. Někdy se mi po hokeji stýská,“ přiznal Čaloun, taky čtyřicátník.
Ústí proti favoritovi nemělo nárok i kvůli třem gólům Kladna v přesilovkách. A Čalouna to mrzelo. „V první třetině jsme působili zbytečně zakřiknutě, přitom nemáme co ztratit. Proti takovému soupeři můžeme jen získat. A hrozně mi chyběla střelba. Třeba při při první inkasované brance: Rod byl na dostřel, jenže dal puk do tandemu, oni ho vzali a my dostali gól.“
