"To je bizarní otázka," usmál se Treille. "Když je člověk zraněný, tak je to hodně nepříjemné, jenže na druhou stranu není nic pěknějšího, než když můžete být o Vánocích v rodinném kruhu."
Treille má největší radost z toho, že se konečně podíval domů.
"Vždyť od července, co jsme začali s přípravou na ledě, jsem tam nebyl," říkal před svým nedělním odletem. "Těším se na rodiče, prarodiče, tety, strýce, bratra."
Dárky v Česku nakoupit nestačil. "Ani jsem nemohl, protože jsem měl nohu v sádře," upozornil.
A když odlétal, ani nevěděl, jestli to stihne.
"Možná v Paříži, kde přistaneme, nebo až potom v Grenoblu. Jenže pořád nemohu moc chodit."
Domů se vracel se svou přítelkyní, která je Američanka. Takže budou mít francouzské, nebo americké Vánoce?
"Budou společné, ty naše a americké se zase tolik neliší," řekl útočník. "Jak u nás, tak v Americe je slavnostní večeře dvacátého čtvrtého prosince a dárky děti najdou pod stromkem až druhý den ráno."
Jak vůbec vypadá francouzská štědrovečerní večeře? "Jíme plody moře. To znamená, krevety, ústřice, uzeného lososa.
Jako dezert je zmrzlinová roláda a k tomu pijeme pravé šampaňské."
Jak upozornil Treilleho agent, někdejší vítkovický obránce Daniel Kysela, na tabuli nesmí chybět husí a kachní játra, což je obzvlášť drahá pochoutka. Kilo vyjde přibližně na jeden tisíc korun.
Zatímco v Česku je Ježíšek, tak Francouzi mají svého Perre Nöela, otce Vánoc. "To, že u vás dává dárky Ježíšek, jsem ještě neslyšel," uvedl Treille.
Leč další z českých tradic zná, a to kapra. "Už jsem ho také jedl, ale ne na Vánoce. V každé zemi je to trochu jiné. Umé americké přítelkyně servírují krocana."
Přestože osmadvacetiletý Yorick Treille hrál už v německém Ingolstadtu, švýcarských městech Basilej a Ženeva, v IFK Helsinki i v nižších zámořských soutěžích, většinou pokaždé stihl být na Vánoce doma.
"Jen z té Ameriky jsem nemohl přijet, pořád jsme hráli," řekl hokejista, který si přeje zahrát si NHL. Draftovaný je od roku 1999 Chicagem Blackhawks.
