Když se Reichel mladší prosadil vkleče před vítkovickou brankou, vstal a ruce mu dvakrát vystřelily ke stropu arény. „Bylo to fantastický, ani jsem nevěděl, jak se mám radovat, bylo to hodně emotivní, fakt nevím, co mám říct,“ říkal litvínovský útočník novinářům po zápase.
„Říkali jsme si s Hořákem (spoluhráčem Miloslavem Hořavou), že to zkusíme takhle sehrát, protože předtím to nevyšlo, tak to zkusíme znovu, měl jsem štěstí, že jsem to trefil. Jen jsem to chtěl narvat na bránu, ale asi to bylo tečované obráncem. Radoval jsem se, protože se radovali kluci, ani jsem nevěděl, že je to gól,“ popisoval svou vyrovnávací trefu.
Reichel po gólu zaregistroval skandování otcovy přezdívky Alby! Alby! „Na tátu jsem si vzpomněl,“ řekl a prozradil, že na památeční puk chystá bezpečné místo ve vitrínce. Olympijský šampion, trojnásobný mistr světa a jeden z nejslavnějších českých hokejistů však tentokrát svého potomka nesledoval osobně. „Podívá se na to večer v televizi.“
Co asi Kristianovi řekne?
„Netuším, možná mi trochu vynadá za gól,“ odpověděl pokračovatel rodu. Vynadá? Za gól? Reichel junior si totiž vyčítá čtvrtou vítkovickou branku, u níž udělal chybu. „Jsem to tam trochu pokazil, takže můj gól byla taková odplata, jsme rádi za bod, nevyvíjelo se to podle našich představ.“
Nezapomenutelný den mohl Kristian Reichel ještě vylepšit při nájezdech, jenže vítkovického brankáře Daniela Dolejše nepřekonal.
„Chtěl jsem udělat něco jiného, ale v té chvíli mě to takhle napadlo, škoda,“ litoval.
U táty, jenž se proslavil proměněným nájezdem v semifinále zlaté olympiády v Naganu, se inspiroval jen částečně. „Táta střílel hodně golfáky, chtěl jsem ho naznačit, objet ho, ale byl docela zalezlý, tak jsem mu to chtěl vyhulit pod kládu, ale škoda, no,“ vyprávěl Reichel mladší, který vypadá jako dokonalá kopie svého otce. Vzhledem i podle hlasu.
Třeba by mohl „okopírovat“ i jeho úspěšnou kariéru. Robert Reichel premiérově skóroval v tehdy ještě československé nejvyšší soutěži, když mu bylo 16 let. Trefil se v utkání proti Spartě do prázdné branky. V první sezoně mezi dospělými v sezoně 1987/1988 za 36 zápasů nasbíral 27 bodů.
Jeho syn pravděpodobně tento výkon nezopakuje, ovšem od trenéra Radima Rulíka dostává stále větší důvěru a mohl by se stát důležitým mužem loňských šampionů v boji o vyhnutí se baráži. „Jsem rád, že jsem tu šanci využil, uvidíme, jestli bude pokračovat,“ řekl Reichel mladší.
Za nedělní gól každopádně zaplatí do týmové pokladny. „Už mi to kluci říkali, asi budu muset rozbít kasičku nebo zavolat tátovi, že potřebuju trošku půjčit,“ usmál se.
