Sparťané už se v libeňské moderní aréně zabydleli. Na páteční extraligový debut v novém domácím prostředí proti Olomouci je vše připraveno, hokejisté si chválí zázemí, klubové znaky a další rekvizity v rudé barvě všechno umocňují.
Své místo v prostorné kabině už si vybral také 38letý Hlinka. „Všechno je tady perfektně vyřešené,“ řekl sparťanský útočník.
„Domácí prostředí tady bude do doby, dokud budou chodit naši fanoušci a budou nás tu podporovat. V tom není problém, jsme zvyklí hrát v různých halách. Jestli hrajeme v Tipsport Aréně, v O2 areně nebo třeba ve Werk Aréně, je úplně jedno. Led a mantinely jsou všude stejné, hraje se to na dvě brány... Není výmluva, že nehrajeme v Tipsport Aréně. Tady budeme doma. Nemá cenu se o tom bavit,“ rázně vyjádřil Hlinka názor většiny mužstva.
Nebojíte se bojkotu ze strany některých fanoušků věrných Holešovicím?Myslím, že stěhování je prostě normální na celém světě. Každý se s tím nějakým způsobem srovnává. Je pravda, že byli všichni padesát let zvyklí, že Sparta patří do Holešovic. Ale teď je nová doba, je fakt, že aréna je pro fanoušky mnohem lepší. Je to jenom o zvyku, až sem lidi přijdou. Věřím tomu, že budeme hrát dobrý hokej, oni to přijdou vyzkoušet a pak zjistí, že komfort je daleko vyšší a zážitek z hokeje by měl být lepší.
Potěšilo vás, že i když na domácí duely Ligy mistrů tolik diváků nepřišlo, byl kotel hodně slyšet?
Vnímal jsem to. Tahle aréna je nová, jinak udělaná, takže když tady třeba bude stejně lidí jako v Holešovicích, tak si myslím, že atmosféra bude lepší.
Led je tady o pár metrů menší než v holešovické hale. Je to hodně znát?Musím říct, že to poznám. Ale nevadí mi to.
Takže je to stejné jako u fanoušků - všechno je jenom o zvyku, že?
Ano. Ale celou sezonu trénujete na nějakém hřišti a pak přijedete třeba do Liberce, kde mají menší led. Takže bychom měli být zvyklí i na jiné rozměry ledu.
V O2 areně už jste oslavili postup do vyřazovací fáze Ligy mistrů. Dalším soupeřem je Curych, pamatujete si klub ze švýcarského angažmá v Klotenu?
Pamatuju, ale už je to nějakých dvanáct let. Tam to bude hodně jiné. Myslím, že Curych bude podobný soupeř jako Ženeva. Budou hrát důrazný a rychlý hokej, určitě je to velmi kvalitní mužstvo.
Jak je důležité, že se Spartě povedlo postoupit? Může vám to dodat klid na startu extraligy.
Určitě je to pro nás dobrý vstup do sezony. Chtěli jsme postoupit, byl to jeden z cílů vedení. Postup je důležitý i kvůli fanouškům, abychom v play-off pak hostili nějakého atraktivního soupeře, což se povedlo. Může to nalákat fanoušky. Pro nás hráče je to taky zajímavé zpestření. Pro mě osobně je dobře, že se bude hrát i v týdnu.
Kouč Jandač o novém kapitánovi„Neřekl rezolutní ne. Kdyby mi řekl, ať to céčko dám někomu jinému, tak bych o tom nediskutoval. Ale když jsme se bavili, tak jsem mu říkal: Jarouši, jsi tady nejstarší, tak je to na tobě. Jarda neměl vůbec nic proti a říkal, komu to dáš, ten bude kapitán. Rolas (Tomáš Rolinek) tlak toho sparťana z něj trochu sejmul, teď to Jarda musí vzít na sebe. Nemyslím, že by mu to mělo nějak vadit. Taky bych nechtěl, aby to bylo jenom na něm. Není to o jednom člověku, mám tam další kluky.“ |
Převzal jste roli kapitána. V čem to bude jiné?
Nemění se pro mě vůbec nic. Svým způsobem to na mě vyšlo jako nejstaršího - i služebně - hráče.
Na startu přípravy říkal trenér Josef Jandač, že zjistí nejprve váš zájem o kapitánské céčko. Jak jste tedy na nabídku reagoval?
Něco jsme si k tomu řekli. Myslím, že je to jenom mezi námi.
Jak se díváte na váš tým na začátku sezony?
Mužstvo je stejné - nebo hodně podobné - jako loni. Z mého pohledu je dobře, že se zachovala ta kostra a většina kluků zůstala. Loni nám tolik nechybělo, ale sportovně musím přiznat, že něco málo scházelo, abychom jeden nebo dva kroky udělali. Věřím tomu, že teď budeme minimálně o jeden krok lepší.
Vnímáte letos ještě větší tlak? Na titul se čeká dlouho, do toho stěhování a hovoří se o tom, že budoucnost Sparty není jasná.
Co by se s ní dělo? Myslím, že Sparta tady byla a bude. Žádný větší tlak nevnímám. Tlak je tady pořád stejný. Určitě nebudu říkat, že budeme spokojení, když budeme hrát ve středu tabulky. Bohužel - nebo bohudík - hrajeme ve Spartě a tady je prostě tlak veřejnosti a očekávání všech lidí okolo velké a cíle jsou nejvyšší. Letos je to znovu. Nebudu mluvit o titulu, řeknu, že chceme hrát dobrý hokej, být na vrcholu, postoupit do play-off a tam se pak budeme bavit o tom, že chceme do finále, nebo ještě lépe vyhrát titul. Ale nějaké mé osobní cíle jsou jasně dané, každý rok chci titul. Nebudu říkat, jestli mám před sebou poslední sezonu. Končit s hokejem zatím nechci.
Ale zase si představte tu zlatou tečku - jako kapitán Sparty zvedáte Masarykův pohár nad hlavu jako první.
To je úplně jedno. Já si ho zvednu klidně třeba poslední.
