Přitom s orchestrem už zcestoval celou Evropu, v Paříži na ně přišlo dvacet tisíc lidí. Živá muzika baví ústecké publikum, pobízí ho k tleskání, fandění. Už v loňské sezoně parta hudebníků několikrát při zápasech první ligy vyhrávala, párkrát i na podzim.
A od ledna je už spolupráce pravidelná. Klub je požádal, aby chodili na každé domácí utkání.
Muzikanty dal dohromady Milan Limberský. Dřív za ústecký tým dával góly. "Býval jsem útočník, rychlý útočník!" směje se. Skončil v dorostu, ale plno lidí z oddílu zná.
Sám se označuje za jediného amatéra v souboru. Hrával v dechovce, filharmonii, ale vždy jako host, nikdy se tím neživil. Podniká v oblasti výpočetní techniky.
"Máme tady dva ze Severočeské filharmonie, Tomáše Kareše a Jiřího Skalice. A pak žáky teplické konzervatoře," přibližuje Limberský svou sestavu. Studenty zlákal Kareš, který je v Teplicích učí.
Obvykle se na zápase sejde pět trumpet a buben. Ve středu na Jihlavě však znělo trumpet sedm. "Zkoušíme na play-off," vysvětluje vůdce hudebníků. "V něm bychom chtěli nasadit čtyř pět bubnů!" Inspiraci, na jaké hity diváci nejlíp reagují, našla "kapela" u Vimperských trubačů. Ti podporují českobudějovické mužstvo.
"Z přípravy Česko - Finsko, která se hrála v Budějovicích, máme videokazetu a snažíme se jejich repertoár napodobit," prozrazuje Milan Limberský, jemuž je 37 let. "Vlastně jen devět a půl, narodil jsem se totiž 29. února," usmívá se.
A co nejvíc zabírá? "Ruská Kalinka," tvrdí šéf veselé party. "Živá hudba vůbec lidi strhne víc než reprodukovaná nebo jen samotné klávesy," míní. Nejmilejší skladba je ovšem jiná. "Kankán. Hrajeme ho totiž, když dáme gól," objasňuje.
Ústečtí trubači spolu vůbec necvičí.
Před střetnutím se sejdou v místnosti, kde jim klub připraví občerstvení, a pak si sednou mezi diváky. Už zkoušeli hrát na obou tribunách.
"Půjdeme i do kotle. Zatím nám koordinace vázne. Oni začnou vyvádět a my nevíme co." Jenže kolem muzikantů, jimž klub daroval dresy a čepice, musí být volné místo, aby jim křepčící fandové nezarazili nátrubek do pusy.
Noty vytáhli prvně až na Jihlavu.
"Do minule jsme to dávali z koule, zpaměti. Noty jsou hlavně pro záskok, aby nekoukali jak trubky," vytasil boss party muzikantský fór.
Slýchá jen pozitivní ohlasy. Během třetin prý hrají častěji než Vimperští trubači. "Mladí jsou plní energie, nedají nám vydechnout," říká Limberský.
"Kluci z filharmonie tvrdí, že je to fyzicky náročnější než v orchestru. Po první třetině toho máme dost. Vždyť se hraje forte, tedy maximálně hlasitě."
 ŽIVÁ HUDBA. Ústecké fanoušky na hokeji roztleskává parta muzikantů, kterou složil Milan Limberský (třetí zleva). Hraje v ní i filharmonik Tomáš Kareš (druhý zleva). |
