A současnému majiteli vydělá ohromující balík. Kam až může cena vystoupat? Ve středu se její cena držela okolo sedmi milionů korun, ale Pavel Bartko, jeden z předních českých obchodníků s hokejovými kartami, před čtvrteční uzávěrkou dražby tipuje: „Klidně půjde i přes těch odhadovaných 10 milionů korun.“
V čem tkví její neodolatelné kouzlo? Ač vyšla v mnohatisícovém nákladu, všechny ostatní kopie vedle ní vypadají ušmudlaně, odrbaně. Nezávislá společnost PSA, která dosud hodnotila 3 727 z dochovaných nováčkovských karet Gretzkého, jen jednou v historii dala kartě deset bodů z deseti. A tou je právě zmíněný kus. A už teď je jasné, že půjde o nejdražší kartu vůbec.
Jenže atraktivita nenápadné kartičky s bledě modrým okrajem nespočívá jen v její dokonalosti a v tom, že zachycuje patrně nejlepšího hokejistu všech dob. Dalším faktorem, díky kterému vždy roste cena, je označení „RC“, tedy nováčkovská karta. Dokládá totiž hokejistův vstup do NHL a sběratelé po nich šílí. Jde o základní stavební kámen každé sbírky.
1979 O-Pee-Chee WAYNE GRETZKY Rookie Hockey Card PSA 3 VG Edmonton Oilers https://t.co/4DUxQ1c3Da pic.twitter.com/w1XLDxbuhI
A je i dobrou investicí, protože cena v mnohých případech stoupá. Pokud je řeč o Gretzkém, tak přímo raketově. I ty potlučené a umazané se za pět let ze 125 tisíc korun znásobily šestinásobně. Gretzkého kartičky jsou totiž těmi nejžádanějšími, nikdo netáhne sběratele více než kanadská legenda.
Jen pro srovnání, pokud byste si chtěli koupit ze stejného setu, řekněme třeba 2013-14 The Cup Signature Renditions, po jednom kusu od Dominika Haška, Jaromíra Jágra a Gretzkého, zaplatíte přibližně 1 000, 1 500 a 6 000 korun. Za identickou věc, liší se jen jméno a fotka hráče. V jiných sériích jsou rozdíly ještě znatelnější.
I proto teď největší „blázni“ uvažují i o hypotéce. Tak moc je vábí bledě Modrý Mauricius.
Hokejové karty se přibalovaly k cigaretám
Hokejové karty jsou fenoménem, který po revoluci zasáhl i tuzemsko. Ale víte, jaká je jejich historie?
S vydáváním podobizen zvířat, rostlin, sportovců či herců se začalo v 19. století a závislost na sbírání se nejprve pojila s jinou, vážnější „posedlostí“. Karty se totiž vkládaly do balíčků cigaret, první sadu s hokejisty pak představila v roce 1910 zámořská společnost Imperial Tobbaco Company of Canada, v témže čase prodávající i krabičky s obrázky ptactva. Kartičky se přibalovaly k cigaretám, cukrovinkám i žvýkačkám. Jejich popularita rostla a postupně se na trhu objevovala jména výrobců, které dnes zná každý nadšenec - Topps, O-Pee-Chee, Parkhurst.
Nejdražší hokejové kartyprvních deset sběratelských kousků
|
Tyto společnosti se zaměřily již na samostatnou produkci sběratelských artiklů. Z věci, která původně sloužila jako marketingový nástroj, se stalo zboží samo o sobě. To ovšem neznamená, že by jiní dále karet nevyužívali jako vynikající reklamu. Památný je třeba set Coca Coly z roku 1966.
S tím, jak rostla komunita hokejových sběratelů, rostly i náklady, ve kterých vycházely. Ve druhé polovině 20. století se produkce vyšplhaly k desetitisícům, ba statisícům exemplářů každé karty. Přelom 80. a 90. let pak přinesl hotovou záplavu trhu, do hry vstoupily Upper Deck a Score.
Právě v dané době se původně zámořská mánie rozvodnila i do Evropy a stala se fenoménem, na který spousta z dnešních třicátníků a čtyřicátníků vzpomíná. Kartičky tehdy koukaly z výlohy každé trafiky, hračkářství nebo papírnictví. Hlavně kluci se na základních i na středních školách o přestávkách scházeli na chodbách a vyměňovali.
Velký „boom“ s hokejovými kartami netrval věčně, odezněl jako každá modní záležitost. Krabice a šanony však na půdách zůstaly. Třeba se v plastových fóliích s devíti okénky či naštosovaných hromádkách skrývá i váš Modrý Mauricius...
