Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hnilička tlumočí kouči Růžičkovi: Jsem rád, že můžu být na mistrovství

7 2015
Když vcházejí trenéři po zápasech českého týmu v pražské O2 areně do sálu pro tiskové konference, mají v zádech i jednu významnou hokejovou osobnost. Milan Hnilička usedne ke stolu, kde nemá ani jmenovku. Poslouchá hodnocení trenéra Vladimíra Růžičky a pak jej pro zahraniční novináře přeloží do angličtiny.

Bývalý brankář, který má doma tři zlata z mistrovství světa a jako trojka zažil slavný triumf na olympiádě v Naganu, dělá kouči Růžičkovi oficiálního tlumočníka.

Jak Hnilička k této roli přišel? Velmi nečekaně. Jako zaměstatnec svazu (dosud byl manažerem reprezentační osmnáctky, teď jde ke dvacítce) dostal od šéftrenéra Slavomíra Lenera ještě tento netradiční „vedlejšák“. „Sláva mi říkal: Hele Hnildo, potřebujeme, abys pomohl Růžovi s překladem. A než jsem se stačil rozhodnout, tak mi za to poděkoval,“ rozesměje se gólmanský šampion a symbol zlaté generace z přelomu století.

#iDNESjeHOKEJ

Milan Hnilička byl ve středu hostem studia iDNES.cz

Baví vás nová práce?
Ano, baví mě všechno kolem hokeje a národního týmu. Je to můj život, vždycky mě bavilo motat se kolem.

Jste při tlumočení nervózní?
Nejsem, to ne. Jsem nervózní spíš při hokeji, když se musím koukat.

Chvíli jste působil i v Rusku. Troufl byste i na ruštinu?
Když jsem tam byl, tak jsem se rusky naučil, ale teď už bych to nedal. Jsem omezený jenom na angličtinu.

Fotogalerie

Cítíte se být součástí českého týmu?
Ne, jenom pomáhám Vláďovi, aby to měl co nejjednodušší a nemusel se zabývat překladem.

S hokejisty jste v kontaktu? Jak vás berou?
Nechodím za nimi na hotel, ale v kabině jsem byl, většinu kluků znám. Po zápase s Kanadou jsme seděl s gólmany, povídal si s nimi.

Snažil jste se je povzbudit?
Nic jiného k tomu nejde říct. Já bych použil známé heslo Ivana Hlinky, ale takhle to nejde.

Jak vnímáte diskuzi o postu brankáře vy jako bývalý špičkový gólman?
Trvám na tom, že trenéři vybrali tři nejlepší gólmany, které mají k dispozici. Kluci nechytají špatně, mají to složité, chybí jim trochu štěstí. Sami to vědí, jsou k sobě kritičtější, než bych byl já. Myslím, že pochytají spoustu šancí, ale dostávají góly, na které nejsou zvyklí, když se jim daří, tak jim puk ve výstroji zůstane, zavadí o beton, odrazí se pryč... Myslím, že Ondra Pavelec cyhtal o něco líp. Saša je výborný gólman, ale ten si tu smůlu vybral se vším všudy.

O čem ještě mluvil Hnilička?

O aféře kouče Růžičky: „K tomu se vyjadřovat nebudu. Jsem proti tomu, co se dělo. Nelíbí se mi, jakým stylem to bylo podané. Víc to komentovat nebudu.“

O „výchovném“ za hráče: „To je na dlouhou debatu, kluby vynakládají nemalé prostředky, aby kluky vychovaly. Nemyslím si, že by se snažili vytvořit nějaké nevolnictví. Ale rodiče by se taky mohli zamyslet, protože ne vždycky je potřeba, aby kluk hrál za každou cenu v lepším týmu. Klub třeba nemá prostředky, aby ho v tak mladém věku kupoval a pak vznikají problémy. Píše se o tom, mluví, každá kritika je svým způsobem pozitivní. Věřím, že se brzo celá věc vyřeší tak, aby se tolik neprobírala a věnovali jsme se spíš té výkonnostní části mladých hokejistů.“

O odchodu mladých hokejistů do zámoří: „Nebudu kritizovat ty, co odcházejí. Když to kluci tak cítí, tak jdou. Sám jsem odešel do zámoří, když jsem byl mladší. Ale myslím, že svaz a extraliga tvrdě pracují na tom, aby kluky udrželi v Česku. Je důležité, aby kluci zůstávali a hráli v osmnáctce. Letos nás to dost poznamenalo, protože kluci se hůř adaptují, když nejsou s týmem celý rok. Jsou to přece jen ještě děti a ta adaptace neprobíhá tak rychle jako v áčku, kdy hráčům stačí pár dní tréninku. Českému hokeji odchody nepomáhají, je práce pro nás, abychom vytvořili takové podmínky, aby nemuseli odcházet. Kluby jim musí věřit, dát jim příležitost a svaz by měl tímto směrem motivovat kluby.“

A co Jaromír Jágr? Nedobíral si vás v šatně kvůli netradiční roli překladatele?
Byl bych rád, ale zatím neměl moc náladu, tak doufejme, že se mu zlepší a k něčemu takovému dojde.

Jak vidíte šance českého týmu?
Jsem optimista, ale máme co zlepšovat, to vědí všichni. Silní soupeři nám ukázali, kde jsou naše rezervy. Ale to je výhoda turnaje, že bude rozhodovat až čtvrtfinále, pokud se tam samozřejmě české mužstvo dostane.

Připomněla vám atmosféra letošního domácího šampionátu zlaté časy z přelomu tisíciletí?
Nesrovnával bych. Domácí šampionát je specifický, zažil jsem rok 1992. Letos je mistrovství povedené, fantasticky zorganizované, lidi si to užívají, atmosféra je cítít ve městě, na každém kroku kolem haly. Jsem rád, že tu můžu být.

Mimo mistrovství vás zaměstnává práce manažera mládežnických národních týmů. Jaké to je?
Jsem rád, že si můžu odspodu tu cestu vyšlapat, zjistit, jak to funguje v mládeži, abych jednou mohl pomýšlet na vyšší mety.

Hodně se v poslední době mluví o krize mládežnického hokeje. Co vy na to?
Budu hodnotit situaci za poslední tři roky, kdy pracuju pro svaz. Udělal se obrovský kus práce v klubech i na svazu. Těžké zápasy pomohly k tomu, že od šestnáctky po dvacítku hraje reprezentace s celým světem vyrovnaně - až teda na Američany, kteří nás v osmnáctce dost válcují. Ale nedostáváme debakly od Rusů, Švédů, Finů. Přitom ještě před pěti lety se trenéři modlili, aby už zápas skončil. To už dneska není, teď jsme konkurenceschopní. Jsme na začátku cesty, ale vliv Slávy Lenera a prezidenta Tomáše Krále spěje k tomu, že by se mohla vzkřísit nová generace šampionů.

A pomoct by k tomu měli pomoct bývalí šampioni, že?
Chtěl bych hlavně říct, že si příležitosti vážím a jsem přesvědčený, že my kluci ze zlaté generace máme těm dětem co nabidnout, předat, říct. Někdo to umí sdělit líp, někdo hůř. Bylo by jenom dobře, kdyby se všichni schopní zapojili, až třeba skončí s aktivní kariérou. Někteří totiž ještě hrají.





Play-off

Semifinále CAN - CZE
1.zápas Kanada Česko 2:0
Semifinále USA - RUS
1.zápas USA Rusko 0:4
zobrazit kompletní rozpis

Video

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze