Ragulin získal deset titulů mistra světa a třikrát za sebou vybojoval olympijské zlato, podařilo se mu to v letech 1964, 1968 a 1972. O pět let později byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).
Mnoho jeho spoluhráčů z reprezentace i z CSKA Moskva, s nímž během jedenáctiletého působení vyhrál devět sovětských titulů, drželo čestnou stráž u rakve umístěné pod Ragulinovým dresem s číslem pět, který byl zavěšen u stropu haly.
Ragulin zářil dlouho předtím, než první ruské hvězdy dostaly příležitost ukázat svůj talent v NHL. Zámořští fanoušci si ale velmi dobře pamatují, jak sváděl tvrdé souboje s Philem Espositem během první takzvané Série století mezi Sovětským svazem a hvězdami NHL v roce 1972.
"Alexander sice nedostal šanci hrát v NHL, ale jsem si jistý, že kdyby ji dostal, patřil by i za mořem k nejlepším hráčům," prohlásil jeho někdejší spoluhráč Eduard Ivanov.
Bývalý kapitán sovětské sborné i CSKA Boris Michajlov dodal: "I když byl Ragulin jedním z nejobávanějších obránců, byl zároveň gentleman. Nikdy nikoho netrefil zezadu, nikdy nehrál záludně. Vždycky byl pravým sportovcem."
Ragulin začal s hokejem v roce 1957 ve Voskresensku, kde hráli také jeho dva bratři. O pět let později přestoupil do CSKA.
"Už když jsem ho viděl hrát poprvé, věděl jsem, že to je neobyčejný talent," vzpomínal Nikolaj Epstein, Ragulinův trenér z Voskresenska, "Teď je mi 85 let a pořád čekám, až se objeví někdo jako on. Myslím, že takový hráč se rodí jen jednou za tisíc let."
