A po třech měsících? Gólman, jehož dvamistrovské tituly dělí neuvěřitelných 16 let (1989 s Teslou Pardubice a 2005 se Slovanem Bratislava - pozn. autora) dře a těší se na prvoligovou sezonu. Co na tom, že nejspíš bude krýt záda chrudimské jedničce Martinu Němcovi...
Pro Bartu by i post druhého branáře byl malým vítězstvím: "Aspoň bych si dokázal, že na to ještě mám, role dvojky by pro mě nebyla degradující ani malou náhodou," říká brankář, jenž naposledy oblékal dres druholigových Sršňů z Kutné Hory v sezoně 2007-08.
Libore, před třemi měsíci jste se dal do tvrdé dřiny a byla to velká zkouška, jak bude vaše tělo reagovat. Jak se tedy cítíte?
Musím přiznat, že to bylo opravdu dost těžké, ale na to, že jsem jeden rok stál a trénovalmladé brankáře, se cítím dobře. Ano, ta pauza na mě jistě zanechala nějaké stopy, které stále ještě doháním, ale makám a vidím, že se můžu zlepšovat.
O návrat jste se pokoušel i loni a nevyšlo to. V květnu jste říkal, že tentokrát to bude ještě těžší, ale s vaším comebackem to nyní vypadá slibně...
Uvidíme, nechtěl bych to zakřiknout. Jednoho konkurenta jsem se teoreticky zbavil (Chrudim se nakonec nedohodla s ostravským odchovancem Tomášem Vošvrdou), ale tím to pro mě zdaleka nekončí. Budu dřít. Také bych chtěl poděkovat klubu, že mně vůbec dalo šanci na nový začátek, snad nikoho nezklamu.
Co pro vás bylo nejtěžší: příprava na suchu, tréninky na ledě nebo snad první odchytaný zápas?
Asi přece jenom ten zápas, po roce to pro mě byla zkouška ohněm. Jsem rád, že jsem pomohl k vítězství (6:2 v Jihlavě), ale zároveň to bylo pěkně ostré.
Měl jste během letní přípravy nějaké úlevy?
Na ledě vůbec ne, ale na suchu ano. Tělo je přece jen starší a kdovíjaké přeskoky a tvrdé dopady mu nedělají dobře. Ale nic jsem neošidil, místo toho jsem poctivě dřel na kole a kolečkových bruslích. Strašná makačka (smích).
V přípravě jste zatím odchytal jeden zápas (včerejší utkání v Havlíčkově Brodě skončilo po uzávěrce této strany). Jaké máte pocity: je to jako dříve nebo cítíte, že reflexy a hbitost nejsou to, co bývaly?
V první řadě jsem strašně rád, že jsme vyhráli. Objektivně říkám, že pauza byla znát, ale těší mě, že každým dnem se cítím lépe. Stáří je sice jedna věc, ale zkušenosti ta druhá. A ty já snad mám.
Vypadá to, že se budete muset smířit s rolí dvojky. Jenže takovou zkušenost už máte ze Slovanu Bratislava, kde jste se nakonec stal jasnou jedničkou a byl z toho titul...
Rád na tu sezonu vzpomínám (smích). Ne, vážně: Něma (Martin Němec) je vážně dobrej, já se s dvojkou fakt spokojím a degradace by to pro mě nebyla ani malou náhodou. Pro Martina je lepší, kdy za ním stojím já než nějaký mladý dravec, který by se za každou cenu tlačil na jeho místo jedničky. Neříkám, že mě je to jedno, musí mě brát jako určitého konkurenta, ale ctím heslo mládí vpřed.
Chrudimi se před sezonou podařilo poskládat velmi zajímavé mužstvo, co říkáte?
Už vloni byla nabitá, ale letos je to ještě lepší. Mám velkou radost z toho, že kabina žije pokupě, za což může hlavně vydařené soustředění ve Slovinsku. Parta je základ, teď už jen, aby nám to společně fungovalo i na ledě.
A co vy: dáváte si před sezonou nějaké osobní cíle?
Mám je, ale raději je nebudu zveřejňovat.
