Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Holík: Na někom jsem se potřeboval vybít

19 2004
Praha, Jihlava - Koncem šedesátých let ho v Československu nikdo neměl rád, byl pilířem sovětské hokejové reprezentace, jediného hromosvodu nenávisti vůči našim "věčným bratrům". Působil jako nezničitelný kolos a teď je mrtev. Odchod Alexandera Ragulina překvapil i jeho věčného rivala Jaroslava Holíka. Jejich bitky zůstávají na paměti dodnes. "Víc mě ale zaskočila smrt Vládi Dzurilly," říká.

Skon obranářské legendy Alexandera Ragulina přišel náhle, jeho příčinou byly srdeční problémy. Není divu, úmorný dril v přípravě, k tomu nadměrné pití a špatná strava se na zdraví podepsat musely.

"Je to nepříjemné, zvlášť když si člověk uvědomí, že mu bylo stejně jako mně. Ale Rusáci žili hrozně nezdravě. Přejídali se, pili, to se nejde divit," poznamenává dvaašedesátiletý Holík.

Na ledě se s Ragulinem jako soupeři potkávali často. A nebylo to jenom v reprezentačním dresu. "Nastupovali jsme proti sobě i v Poháru mistrů," připomíná bývalý útočník Jihlavy souboje s moskevským CSKA.

Kdo byl Alexander Ragulin
- nejvyšší soutěž začal v Chimiku Voskresensk
- desetinásobný mistr světa
- trojnásobný olympijský vítěz (1964, 1968 a 1972)
- devítinásobný vítěz ruského šampionátu
- v roce 1972 hrál v zápasech tzv. Série století mezi SSSR a Kanadou
- v roce 1997 byl uveden ho Síně slávy Mezinárodní hokejové federace

Holík patřil k zarputilým antikomunistům, a když se hrálo proti Rusům, byl u vytržení. Nejpamátnější je rvačka z vídeňského šampionátu z roku 1967. Soudruzi z toho byli tenkrát na rozpacích: socialističtí sportovci, reprezentanti, navíc oba vojáci a dělají takovou ostudu.

"To víte, že kromě toho, jak mě štvalo, že jsou lepší, v tom byl i odpor ke komunismu. Chtěl jsem jim ukázat," přiznává se smíchem bývalý útočník. "Ale měl jsem s ním co dělat, vždyť měl o třicet kilo víc!"

Teď už se ale na věc dívá trochu jinak. "Byl jsem mladej blázen. Je jasný, že hráči za nic nemohli. Ale na někom se člověk vybít musel," žertoval.

Oba se po pár letech usmířili a dokonce trávili společnou dovolenou v Soči. I tam Ragulin ukázal pravou ruskou povahu. "Pil hrozně. To je o Rusácích známý. Vemte si, jakou spoustu času jako hráči trávili na baze. A co tam měli dělat? Tak pili, bez výjimky všichni. A dneska je to to samý, akorát si dávají větší pozor, jsou totiž dobře placený."

Holík se s Ragulinem naposledy setkal na juniorském mistrovství světa v roce 2000. Moc zdravě prý nevypadal. "Byl hrozně tlustej, obličej měl strašně vyšponovanej," poznamenává. Bylo mu ho prý i trochu líto.

"A nejenom jeho, všech těch hráčů z jeho generace. Zacházeli s nima příšerně. I tohle se na něm podepsalo," připomněl Holík, že se stát o vysloužilé hokejisty vůbec nepostaral.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze