"Loni v dubnu, v květnu jsem si poranil obě kolena a musel jsem na plastiku křížových vazů," vzpomíná hráč Mladé Boleslavi.
Díky dlouhodobému zranění navíc přišel i o místo v kádru ambiciózního prvoligového klubu. "V Boleslavi o mě ztratili zájem," popisuje Hradecký.
"Stále se dostávám z těch operací a oni prostě nemají trpělivost. I když už jsem v plném zápřahu, koleno přeci jen ještě cítím. Chvilku potrvá, než si noha zvykne na plnou zátěž."
Devětadvacetiletý znojemský rodák, jenž v minulosti vedle středočeského celku působil i v prvoligovém Prostějově, krátce v extraligovém Znojmě či v Long Beach Ice Dogs, hrajících zámořskou WCHL, tak musel hledat nové angažmá.
"Napadla mě Jihlava, kde znám pár lidí, hlavně Petra Kaňkovského," popisuje Hradecký, který se současným sportovním manažerem Dukly nastupoval i v jednom týmu.
"Hráli jsme spolu asi před devíti, desíti lety první ligu ve Znojmě. Pak jsme se potkali také v Mladé Boleslavi, kde dělal manažera a kam mě společně s trenérem Hořavou přivedl."
Nyní se s Kaňkovským setká potřetí. V klubu z Vysočiny by měl působit formou ročního hostování.
A florbal s fotbalem? "Mám je zakázané od doktora. Takže to vypadá, že si je už nikdy nezahraju. Tedy, alespoň dokud se budu chtít věnovat hokeji," dodává Hradecký.
