Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrát MS doma? Pro Havláta výzva

23 2004
Praha - Po půl desáté dopoledne přistálo na pražském ruzyňském letišti letadlo s Martinem Havlátem. V nominaci pro světový šampionát se objevil na poslední chvíli, jeho Ottawa totiž ve Stanley Cupu vypadla až v sedmém zápase čtvrtfinále Východní konference. "Štěstí nám nepřálo, ale teď mě zajímá jenom reprezentace. Hrát doma je velká výzva," hlásil viditelně unavený hokejový útočník.

Proč podle vás Ottawa nedokázala v play-off postoupit přes Toronto?
Dali o něco víc gólů než my a bez gólů se zápas vyhrát nedá. Ze sedmi utkání jsme třikrát neskórovali. Prostě se nám proti nim nedaří.

V rozhodujícím sedmém zápase se nedařilo brankáři Lalimovi. Byl z toho hodně špatný?
Nemyslím si, že by to byla jeho chyba. Pustil v první třetině dva špatné góly, ale nemůžeme vinu svalovat jenom na něj. V každém ze sedmi zápasů jsme inkasovali jako první a museli dotahovat. To se pak těžko hraje.

Krátce po vyřazení byl odvolán ottawský kouč Martin. Překvapilo vás to?
O tom se hodně spekulovalo hned poté, co jsme vypadli. Dalo se to očekávat. Zase se nám nepodařilo projít první kolo a zase přes Toronto. V klubu byl skoro devět let a myslím, že v něm odvedl skvělou práci.

Jak hodnotíte svou sezonu?
Začátek jsem měl pomalejší. Trvalo, než jsem se do toho dostal. Ale nakonec si myslím, že jsem měl lepší sezonu než minulý rok. Až na to play-off to bylo všechno skvělé.

Letos jste v NHL dostal disciplinární tresty. To je u vás docela neobvyklé...
Měl jsem dva tresty. Nejsem na to moc pyšný, ale bohužel se to stalo. Měl jsem takové okamžiky, za které se stydím, ale odpykal jsem si to. Nehrál jsem nějaké zápasy. Už je to ale pryč.

Na mistrovství světa jste přiletěl na poslední chvíli. Jak se těšíte?
Hodně. Vypadli jsme v prvním kole, takže do hokeje mám pořád chuť. Jsem rád, že můžu přijet a reprezentovat Českou republiku.

Už zítra vás čeká Lotyšsko. Máte představu o své pozici v týmu?
S trenéry jsem zatím podrobně nemluvil. Z letiště hned jedu do Sazka Areny. Tam mě čeká pohovor, na všem se dohodneme.

Mluví se o tom, že byste se hodil do útoku k Jágrovi. Co vy na to?
Nevím, jestli tam se mnou trenéři počítají. Bylo by to určitě hezké. Ale je mi jedno, s kým budu nastupovat, hlavně chci hrát a pomoct získat medaili.

Ve středu hráli Češi poslední přípravu před šampionátem. Výsledek 8:5 je trochu divoký, nemyslíte?
V tom utkání o nic nešlo, moc se nebránilo. Ta pravá forma se ukáže až v sobotu proti Lotyšům.

V nové hale se hrálo už finále extraligy a diváci z hokeje moc nadšení nebyli, na velkém kluzišti moc střetů vidět nebylo. Hodně se bruslí, což stojí dost fyzických sil. Nebojíte se toho?
Já celý rok hrál na malém hřišti, takže jsem docela zvědavý. Většina kluků si na velký led zvyknout musela, takže mně nezbývá nic jiného. Asi to bude chtít nějaký čas, ale neměl by to být problém.

Do Prahy jste letěl s vaším slovenským spoluhráčem Zdeno Chárou. Proběhlo nějaké hecování?
Ani ne, spíš jsme byli unavení. Poprvé se můžeme potkat až ve čtvrtfinále, takže na nějaké hecování je ještě brzy.

Nemáte strach z toho, jak se vypořádáte s časovým posunem?
Vyrovnat se s tím musel každý, ale je pravda, že moc času na aklimatizaci nemám. Myslím ale, že to zvládnu.

Od týmu se čeká zlato. Jaké si myslíte, že má šance?
Mužstvo je výborné, skvělá by byla medaile. Kromě juniorských soutěží jsem doma za národní tým ještě nehrál, je to výzva.

Gólman Toronta Ed Belfour a Bryan Marchment přihlížejí oslavám gólu v podání ottawského Martina Havláta.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze