Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrdina Bednář: Dokud nebude semifinále hotové, tak v něj nevěřím

Jaroslav Bednář získal Cenu Václava Paciny. | foto: MF DNES

30 2008
Curych (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Slávistický útočník Jaroslav Bednář se rozjel k nájezdu a dal gól. Poprvé, podruhé, potřetí i počtvrté. A kdyby se v šesté sérii nerozhodlo, možná by to dělal doteď. Zní to sice jako nějaká pohádka, to, co Bednář včera v Curychu předvedl, bylo skutečně něco neuvěřitelného.
"Abych dal čtyři nájezdy v řadě, to se mi ještě nestalo," divil se po zápase Bednář. Právě díky němu z něj nakonec hokejisté Slavie odešli vítězně, když v Lize mistrů porazili po samostatných nájezdech Curych na jeho ledě 5:4. Před odvetnými zápasy se tak přiblížili postupu do semifinále.
 
Myslíte na ten postup, máte ho už trochu v hlavách?  
Já ne. Dokud to nebude hotové, tak v to nevěřím.
 
Mohli jste mí ještě o bod víc, kdybyste v Curychu neztratili v posledních dvou minutách vedení 4:2. Ten závěr třetí třetiny, to byl pro vás asi šok, že?
Velký. Ten závěr jsme nedotáhli. Je to škoda. Adam (Svoboda) chytal výborně a my to takhle poděláme.
 
Ke gólu a asistenci z normální hrací doby jste tak mohl přidat ještě velké představení při nájezdech. Chtělo se vám při penaltách pokaždé ještě na další pokus?
Určitě, pořád se mi chtělo. Byla to otázka prvního nájezdu, když jsem ho dal, tak jsem si pak věřil na každej.
 
Ale vypadalo to, že trenér Růžička váhá, jestli vás má na ty nájezdy znovu posílat. Vždy trvalo, než jste se ze střídačky zvedl. To byla jen taková hra, že?
On neváhal, vůbec. Věděl jsem, že půjdu, nebylo to pro mě překvapení. Kromě první třetiny, kdy jsem tahal nohy, jsem se cítil dobře.
 
Právě první třetinu jste vyhráli, což bylo pro vás velké štěstí. Soupeř měl hodně šancí, ale nedokázal je využít.
Oni na nás vlítli a my jsem na jejich širokém hřišti nevěděli, co máme hrát. Od druhé třetiny jsme se dostali do hry, ale pak jsme si to sami málem prohráli.
 
Věděl jste při nájezdech pokaždé, co uděláte?
Díval jsem se na první pohyb gólmana. Nevěděl jsem dopředu, co udělám. Třeba při prvním nájezdu jsem chtěl udělat úplně něco jiného, ale když jsem ho roztancoval, tak šel úplně na druhou stranu než já. Pak už jsem mu to dával, kam se mi chtělo.
 
Při posledním pokusu vám to ale málem nevyšlo. Puk skončil pod betonem finského gólmana Sulandera, naštěstí pro vás ale až za brankovou čárou.
Čekal jsem do poslední setiny sekundy, co brankář udělá. Ale pustil jsem si to až moc na dlouhou hůl, jinak bych to dával nahoru. Bylo štěstí, že si gólman sedl na zadek a já mu to dal pod tělem. Bylo to prostě štěstí, že jsem nezpanikařil a počkal na jeho pohyb.
 
Sledoval jste na druhé straně pokusy kanadského veterána Alstona, který byl podobně úspěšný jak vy? Neproměnil právě až svůj čtvrtý pokus.
Jasně. Fandil jsem Adamovi, ale dneska bohužel to ten kluk (Alston) dělal výborně. Tak se trenér rozhodl dát tam Dominika (Furcha) a ten ho zřejmě znervózněl tak, že neproměnil. Což bylo štěstí pro nás.
 
Curych potvrdil, že se ve Švýcarsku hraje hodně ofenzívně. Bylo hodně těžké jejich nápor ustát?
Je to těžké přizpůsobit se tomu jejich širokému hřišti, když sami hrajeme na úzkém. To jejich bylo opravdu hodně široké, určitě ještě širší než nejširší u nás. A led byl strašný, hrozně jsem se bořil. První třetinu mě hrozně bolely nohy, ale díky tomu, že jsem pak hodně hrál, tak jsem to rozjezdil.
 
Půjdete vítězství v Curychu někam oslavit?
V pátek hrajeme, takže jdeme na hotel. Zahrajeme si na playstationu a dáme si k tomu pivo, abychom brzo usnuli. Už se těšíme, jak ráno vyrazíme domů.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze