Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hudec: Policejní eskortu potřebovat nebudu

12 2004
Bratislava - Po bitce z finále slovenské extraligy se čtyřiadvacetiletý Michal Hudec uklidil do Vsetína, kde patřil mezi nejproduktivnější hráče. Valašsko však opustil pro neshody s trenérem Nelibou a vrátil se zpátky do Slovanu. Ambiciózní klub si klade jediný cíl: vyhrát titul. „Kapuš je taky zpátky, tak nám to vyjde,“ říká Hudec.

V české extralize jste hrál jednu sezonu. Co vás zde nejpříjemněji překvapilo a co naopak nejvíce zklamalo? 
Očekával jsem velmi kvalitní ligu a v tom jsem se nezklamal. Odehrál jsem se Vsetínem mnoho opravdu těžkých zápasů. Člověk se otrkal. Nevím, jestli mě něco zklamalo. Ten rok měl mnoho pozitiv. Žádný zápor mě vážně nenapadá.

Když jste opouštěl českou ligu, jaké jste měl nabídky na angažmá?
Moc možností nebylo. Vsetín využil vůči mně opční práva a já měl ještě rok zůstat. Panu Nelibovi jsem se ale nějak nezalíbil. To byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro odchod. Do Vsetína přišel Zadina a já bych hrál ve třetí pětce, což se mi taky zrovna nezdálo. Takže bylo rozumnější jít pryč. Slovan mě chtěl a tak jsem na rok podepsal. Pak se uvidí, co bude dál.

Jeden z přípravných zápasů Bratislava hrála ve Znojmě. Měl tento duel pro vás zvláštní příchuť?
Skutečně to bylo zvláštní, jelikož během minulého ročníku ligy jsem hrál ve Znojmě v zeleném vsetínském dresu. Teď jsem měl na sobě tmavomodrý. Myšlenkami jsem byl stále v Čechách u Vsetína. Jako bych pořád hrál českou soutěž. Ale až se budeme hrát se slovenskými kluby, tak nad tím přemýšlet už určitě nebudu.

Ve Znojmě měl Slovan oproti domácímu týmu mnohem více vyloučených hráčů. Čím si to vysvětlujete?
Těžko říct. Buď příliš faulujeme nebo si z nás někdo dělá srandu. (smích) V Bratislavě jsme na takový styl zvyklí, naše liga je v tomhle ohledu trochu jiná. Takže jsme s vylučováním nepočítali. Nakonec výsledek vůbec nenasvědčoval tomu, že zápas byl do poloviny o gól a bylo pořád o co hrát.  (utkání skončilo 7:3 po prodloužení).
 
Bratislavu vede jako hlavní trenér Miloš Říha. Jaká je s ním spolupráce?
My se známe. Hrál jsem v Bratislavě v době, kdy pod jeho vedením vyhrála titul. Pan Říha se nechal slyšet v médiích, že ty dva roky, co strávil v Pardubicích, se mu zdají jako dva týdny. Vidím to stejně. Mám pocit, jako by sezony na sebe přímo navázaly a my nikde ani nebyli. Je to fajn.

Slovan je váš mateřský klub, co první jste slyšel, když jste po roce otevřel dveře do šatny?
Za ten rok, co jsem byl pryč, se tým dost změnil. Přišlo mnoho nových mladých kluků, se kterými se musím ještě lépe poznat, ale to do začátku ligy určitě stihnu. Já jsem ve Slovanu vyrůstal odmalička, takže těch ostatních změn zase tolik nebylo. Do šatny jsem za hráči chodil i v průběhu loňské sezony. Popravdě nějaké popichovačky si samozřejmě neodpustili. Dobírali si mě jako Čechu nazdar a podobně. Kdybych byl pryč déle, bylo by to asi jiné. Ten rok utekl strašně rychle.

Přemýšlel jste už nad tím, jak vás přivítají fanoušci, protože jste byl dosti neoblíbený, když jste na konci sezony 2002/2003 ze Slovenska odcházel? 
Už se těším na Košice, jelikož zde byly problémy ve finálové sérii s brankářem Šimonovičem, kdy jsme se poprali. Tam se na mě tenkrát chystali a chtěli mě zbít. Musel jsem po zápase odcházet s policejní eskortou. Co bude teďka, to nevím. Oni určitě nezapomněli… Naštěstí Šimonovič je nyní v Žilině. Ale i přesto to bude jistě hodně zajímavé. Nevím, co tam na mě čeká. Zcela jistě pokřiky na mou adresu chybět nebudou.
 
Během svého působení v Bratislavě jste vybojoval dva tituly. V ročníku 2003/2004 se Slovan do finále nedostal. Když jste zpět, bude to vítězství?
Všechny tituly zatím vyhrává Ríša Kapuš. Ten se mimochodem také vrací ze zahraničí do Slovanu, takže uvidíme. Měl by. Kéž bychom měli pravdu… Ale to dá mnoho práce. Musíme se nejprve pořádně sehrát. Do sedmnáctého září, kdy začne liga, máme ještě času dost.

Nyní vážně. Jaké jsou ambice Bratislavy?
Ve Slovanu jsou pořád ty nejvyšší. I přestože se o tom před touto sezonou příliš hlasitě nehovoří, kvůli té předchozí. Ale ono to postupně přijde. Všichni se vyhecují a tím to bude těžší. Já myslím na titul, ale nejdříve musíme ligu dobře rozehrát a pak teprve přijde na řadu play-off.

Co vaše cíle pro následující ročník?
Vyhrál jsem už dva tituly, tak bych chtěl hattrick. (smích) Přál bych si, aby mi vyšla sezona, dařilo se mi a dosáhl jsem i na nějaké reprezentační starty. Loni jsem jich měl dvanáct. Chtělo by jich to víc. Pořád to nabalovat a časem by se člověk mohl zamyslet nad mistrovstvím světa, ale to je ve hvězdách.

Už loni jste během sezony o mistrovství mluvil. Když jste se ho nezúčastnil jako hráč, navštívil jste nějaký zápas jako divák?
Nebyl jsem ani na jednom utkání. Našim jsem fandil. Díval jsem se na zápasy. My hokejisté to bereme trochu jinak. Jakmile nám skončí sezona, tak si chceme oddychnout od stresu a trénování. Nevnímáme to tolik jako fanoušci, kteří to každoročně plně prožívají.

Ve svém volnu jste měl podporovat přítelkyni při skládání státnic. Jak byla podpora úspěšná?
Podporoval jsem opravdu výborně. Státnice složila a byly opravdu velmi těžké. Ani jsem nepředpokládal, že toho bude mít tolik, ale zvládli jsme to. Sice to znamenalo i dost odloučení, ale to spravila desetidenní dovolená v Tunisu. Což bylo super, akorát počasí nám moc nepřálo. Nyní si přítelkyně shání práci.

Chtěl byste něco vzkázat vsetínským fanouškům a na Lapač?
Byli jste skvělí! Fanoušci za námi všude jezdili. Byli v Liberci i Karlových Varech, což je hrozně daleko. Klukům, ať se jim daří víc než loňskou sezonu, kdy to vypadalo na play-off, ale nakonec tam byla silnější mužstva a chybělo i štěstí. Trochu mě mrzí to předposlední místo, ale vzpomínky mám dobré. S klukama se setkáme za pár dní na turnaji a tam pokecáme.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze