Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jágr: Machruju, abych zakryl city...

13 2003
Jaromír Jágr ponořený do depresí? Mučený poraněnými city? Slabý a nemohoucí? To ne. Aspoň ne pořád. Jedenatřicetiletý hokejový útočník na sobě o víkendu žal nedával moc znát. V kabině Washington Capitals "šermoval" veselými hláškami s kamarádem Robertem Langem zvaným "Lanýž".

V úvodních dvou zápasech NHL posbíral čtyři body (2+2). Na ledě vypadá svěží. Tak jak je to s tím jeho zoufáním? "Na veřejnosti si někdy hraju na machra," tvrdí. "Dělám to proto, abych zamaskoval svoje pocity. Není mi příjemně, musím se upnout na hokej. Nic jiného mi nezbývá."

Vy prý chcete v téhle sezoně zůstat v Americe úplně sám.
Vypadá to tak.

Maminka se tu o vás starala léta. Dohodli jste se tak?
Bude to pro mě lepší. Budu víc zaneprázdněný. Nezbude čas myslet na blbosti. Když si musíte všechno zařídit sám, nemáte moc času.

Chcete se osamostatnit?
Já jsem to tak chtěl udělat, ještě když jsem byl s Andreou. Asi by to pro nás bylo obtížnější, protože ona měla školu a práci... Ale když jsem se tak rozhodl, tak to udělám...

Hovoříte o "myšlení na blbosti". Myslíte tím rozpad vztahu s Andreou Verešovou? Hodně vás to trápí?
Když se hraje hokej, tak je to OK. Hlavně aby mi to šlo na ledě.

Andreu mám pořád rád

Jak zvládáte rozchod?
To víte, že mi není příjemně. Nebudu před vámi machrovat. Jsem citlivej člověk a tyhle věci beru hodně ztěžka.

V rozhovoru pro Lidové noviny jste se vyjadřoval velmi pesimisticky. Teď vypadáte jinak...
Znáte to... Každý to zažil na vlastní kůži. Pro mě to bylo těžší, protože jsem tu nikoho neměl. Já se nemůžu uzavřít do sebe, někde se zašít. Když na tréninku nebudu nejlepší, tak se budou všichni divit, co se se mnou děje. Ale třeba komik to má ještě složitější, ten v takovém stavu musí bavit lidi...

Brazilský fotbalista Jardel po rozvodu propadl depresím, přestal dávat góly, přibral na váze...
Tak u mě je to naopak! Já jsem o dvanáct kilo zhubnul! (smích)

... nehrozí u vás podobná krize?
Stojíte na tenké hraně. Buď se zachráníte a posílí vás to, nebo tomu podlehnete a jste v průšvihu.

Pořád ještě hubnete?
Začal jsem chodit do mekáčů a jsem v klidu! (smích)

Skutečně chodíte jíst do McDonald's?
Jasně, už zase přibírám!

Nebruslí se vám lépe, když jste lehčí?
Nevím, necítím se tak...

Měl byste být s nižší váhou mrštnější, ne?
Tak to nejsem! Když jsem shodil čtyři kila, jak tady chtěli, připadal jsem si výborně. Ale pak to šlo až moc dolů. Ztrácel jsem sílu. Teď se to zvedá, vyhnal jsem to tím McDonaldem. Aspoň mám nějakou energii...

Co plánujete dál? Nikdy jste nechtěl mít doma Američanku. Jenže když jste tu teď sám, nezměníte názor?
Ono je rozdíl mít a mít. Ale tím se zabývat nebudu. Mám před sebou jenom šest měsíců. Co měli dělat vojáci na vojně, když bývala čtrnáctiletá?

Zůstanete bez vztahu, nebo budete shánět partnerku?
Vůbec na to teď nemám náladu. Dokud nezapomenete, pořád srovnáváte.
To nejde... Někomu to trvá... Podívejte na Fjodorova, toho to zničilo na dva roky.

Myslíte krach manželství s tenistkou Kurnikovovou?
Přesně.

Voláte si s Andreou Verešovou?
Někdy se bavíme, taky si napíšeme. Já ji mám pořád rád, ale ať si dělá, co chce. Má svůj život. Cítila, že jsem jí nedal, co potřebovala, a hledá si lepšího. Tak jí přejme štěstí...

Až osiříte, čím zaplníte volný čas? Nepotáhne vás to k internetu, zpátky k sázení na zápasy?
Nééé, to vůbec. Já jsem to nedělal. Ani nevím, jak to funguje.

V amerických novinách psali něco jiného...
Já sázel před osmi lety. Přes telefon. Ale přes internet v životě ne.

Nepustíte se do studia?
Chci se soustředit na hokej. Nebudu mít vedle sebe nikoho blízkého. Nic mě nebude rozptylovat, musím si akorát vyčistit hlavu, abych byl psychicky v pohodě. Potom se zase můžu dostat na vrchol.

Nejsem přeplacený!

Píše se, že Jágr je přeplacený a že už není hráčem, jakým býval. Máte velkou motivaci tohle vyvrátit?
Když jsem vydělával míň, mohl jsem naopak tvrdit, že mě nedoceňujou. Nesmíte zapomenout, že jsem pětkrát za sebou vyhrál kanadské bodování. Vyhrál jsem Hart Trophy. Plat deset milionů má teď v NHL deset hráčů. (trochu nazlobeně) Pardon, ale nemyslím si, že bych byl tak přeplacenej.

Co se musí stát, abyste byl zase nejlepší?
Já si nemyslím, že v tomhle týmu můžu vyhrát bodování. To prostě nejde. Hraju šestnáct, sedmnáct minut, v Pittsburghu to bylo pětadvacet. Jsem až v druhé pětce pro přesilovky, tolik se na ně nedostanu.

Ve Washingtonu jste už třetí sezonu a docela často si na tyhle věci stěžujete...
Já si myslím, že se to nezmění. Možná to bude ještě horší...

Zkoušel jste se ozvat?
Oni na to mají svůj názor. Tohle je mužstvo, nezáleží na jednotlivci.

A není postavené na hlavu, držet si takhle drahého hráče a dávat mu tak omezený prostor?
To je jejich rozhodnutí. Já jsem rád, že ty peníze mám. Hádat se s nimi nebudu.

Vážně ne?
Vůbec! Možná mi tenhle postoj prospěje. Vůbec se nerozčiluju.

Opravdu jste až ve druhé pětce na přesilovku?
Trenér to střídá... Ale hrajeme na čtyři lajny, čekám čtyři minuty, až mě pustí na led. Pak náš centr prohraje buly, soupeř vystřelí na bránu, gólman to chytí a já jdu zase sedět. A čtyři minuty čekám... Jindy bych rozmlátil hokejku, toho trenéra bych praštil. Teď si jdu sednout a říkám si: Asi to tak má bejt...

Dlouho o vás měli zájem New York Rangers. Pak rozruch ustal. Může se to znovu otevřít?
Podle mě mají generální manažer i trenér ve Washingtonu nůž na krku. Jsou v posledním roce smlouvy. Manažer nemůže upřednostnit šetření před postupem do play-off. On ví, že se mnou a Lanýžem je větší šance se tam dostat. Riskne to. Když se to povede, může to leckomu v klubu zachránit práci.

Nemáte pocit, že ve Washingtonu marníte nejlepší roky kariéry?
Co můžu dělat? Podepsal jsem smlouvu, ta platí ještě na pět let. Potom se seberu a jedu domů. Už mě tu nikdo neuvidí.

Ještě letos v zimě jste tvrdil, že budete hrát NHL do čtyřiceti.
Tak to jsem asi změnil názor. Do čtyřiceti možná hrát budu, ale ne v Americe.

Proč letos vůbec nemáte v útoku Langa? Vždyť ho sem přece přivedli jako vašeho centra, nebo snad ne?
Tak to jsem ještě nepochopil. Ani jeden zápas, ani jeden trénink jsme nehráli spolu. Nevím, z jakého důvodu, ale i na přesilovkách střídáme jeden druhého. Snad abychom se nepotkali na ledě... Přitom jsme loni spolu dávali tolik gólů! Co je v tom za logiku? Nepřišel jsem na to. V přesilovkách on střídá zrovna mě. Pro mě je to těžké i z toho důvodu, že on je vynikající hráč. Kdyby tam za mě měl jít nějaký šmudla, tak si tam ty dvě minuty klidně zůstanu. Ale jemu to udělat nemůžu. Po minutě ho tam musím pustit. On šmudla není...

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze