Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jágr: Na Pohár jedu. Už kvůli fanouškům

14 2004
Praha - Měsíc byl bez hokeje. Ležel u moře na Kypru a bylo mu jedno, kdo v NHL vyhraje Stanley Cup. Tak odpočíval hokejový útočník Jaromír Jágr před zvláštní sezonou. "Nevidíte, jak jsem opálený," chlubil se v žertu během beachfotbalové a beachvolejbalové exhibice v Praze. Tou o víkendu zahájil přípravu na sezonu.

Jaromír Jágr skončil poslední... Naštěstí jen v beachvolejbale a plážovém fotbale.

"Vím, že se budu živit hokejem, ale to jsem věděl i před turnajem. Volejbal jsem hrál naposledy ve škole. Nevěřil bych, jak je pohyb na písku náročný," říkal a s úsměvem dodal: "Zjistil jsem, že musím zhubnout."

Exhibicí zahájil letní přípravu před zvláštní sezonou. V zámoří možná nezačne NHL a Jágr bude umění předvádět zřejmě v Rusku. Ještě předtím však posílí reprezentaci na Světovém poháru.

Co dělá v létě Jaromír Jágr, nejlépe placený hokejista světa?
Jako každý normální člověk. Umím si to užít.

Byl jste na Kypru. Jak jste si to tedy užil?
Jak? Jak? Co byste tam dělal vy?

Plácnul bych sebou na pláž a slunil se.
A já? Plácnul jsem sebou na pláž a slunil se. Nevidíte, jak jsem opálenej? (smích)

Hokejové léto nedávno začalo. Co ještě máte v plánu?
Jsem rád s přáteli. Zahraju si exhibice, zúčastním se autogramiád... Některé věci ale normálně dělat nemůžu, protože jsem všude středem pozornosti. Musím dávat pozor, kdo na mě kouká.

Co třeba nemůžete?
Nic konkrétního mě nenapadá. Někdy bych měl rád klid. Chtěl bych někam přijít jako normální člověk.

V NHL to vypadá, že soutěž nezačne. Všichni hráči museli napsat, dokdy vydrží s penězi. Vy jako milionová hvězda se nemusíte bát...
Mrzelo by mě, kdyby se obě strany nedohodly. Už takhle není v Americe hokej populární jako dřív. Ta výluka by ho zabila.

Angažujete se nějak v jednání mezi hráči a vedením soutěže?
Ne, jsem pasivní. Nemám rád, když jde za něčím dav. Nevím, kde je pravda. Ale jsem přesvědčený, že vždy je možná domluva. Byl bych nerad, kdyby to třeba kvůli egu jednoho člověka nevyšlo.

Co budete dělat, když domluva nevyjde?
Mohl bych rok jen trénovat, užívat si volna, ale to nedokážu. Kdybych rok nehrál, byl by to pro mě konec. Nikdy bych už nezačal. A já nic jiného než hokej nedokážu. Je to pro mě legrace, zábava, život...

Přiznal jste, že vás láká ruská liga. Už víte něco konkrétního?
(Přemýšlí a kouká se upřeně před sebe) Jaká byla otázka?

Jestli už jste se domluvil s nějakým ruským klubem?
Ne, to neřeším. Ale zřejmě bych tam hrál. Jen pokud se nedomluvím v Rusku, půjdu do Kladna.

Předtím vás ještě čeká Světový pohár. Co si o tom turnaji myslíte?
Pro Ameriku je to vrchol. Já mám nejvýš olympiádu, pak Stanleyův pohár, mistrovství světa a až na posledním místě Světový pohár.

Proč?
Ten turnaj nemám rád, je to hloupě načasované. Začíná koncem srpna, a to je pro mě strašně brzy. Vrchol by měl být na konci sezony, teď to je na začátku, není to logické. Musím kvůli tomu přizpůsobit celou letní přípravu. Jsem zvyklý začínat později, protože jinak cítím v polovině sezony únavu. Navíc osm měsíců žiju v Americe a léto si chci užít v Česku. O ten čas mě to připraví. Vezměte si, že hokejisti vlastně nemají volné víkendy, to je skoro třetina roku.

To není jen úděl hokejistů, například i novináři pracují v sobotu a v neděli.
Jenže dělat noviny, to není taková námaha. Hokej je fyzická zátěž, potřebujeme si odpočinout.

Vidíte a my odpočíváme zase u fyzické práce. Potřebujeme na chvíli vypnout hlavu.
Tu já zase při hokeji moc nepotřebuju. (smích)

Po neúspěchu na domácím mistrovství světa jste uvažoval o konci reprezentační kariéry. To padlo?
Už před mistrovstvím světa jsem si říkal, že to bude můj poslední turnaj. Když jsme vypadli, tak jsem byl hrozně zklamaný a říkal jsem si to taky. Ale pak jsem to přehodnotil.

Proč?
Poprvé během toho mistrovství jsem cítil, že s reprezentací žije celý národ. Vypadli jsme ve čtvrtfinále, to byl neúspěch, ale lidi dokázali ocenit náš výkon. Chci jim za to poděkovat, byl to příjemný pocit. Připadá mi, že naše společnost začíná být vyspělá. Předtím mi přišlo, že na nás, hráče z NHL, koukali, jako že jsme se přijeli na turnaj vyprdět, že dokážeme bojovat jen za peníze. Teď nám fandili a byli rádi, že tam jsme.

Takže vydržíte do olympiády 2006 v Turíně?
Za reprezentaci budu hrát vždycky rád. Když budu cítit, že na to mám, tak klidně do čtyřiceti. Hokej miluju. Ničím jiným lidem neumím udělat radost.

Poslední Světový pohár v roce 1996 skončil ostudou. Odčiníte to teď?
Doufám. Beru to vážně. I kvůli tomu zahájím přípravu dřív. Nechci tam jít z voleje jako před těmi osmi lety.

Trenér Hlinka vytvořil pro Světový pohár nejsilnější nominaci. Podle sebe - hráčů se neptal. Zaskočil vás?
Ne, beru to. Měl na to krátkou dobu. Mohl by mít problém, kdyby mu třeba desítka hráčů odmítla. Ale to se nestane.

Před domácím mistrovstvím světa jste obvolával některé hokejisty, aby přijeli. Zavoláte před Světovým pohárem Robertu Langovi, který ještě svoji účast nepotvrdil?
Je to těžké. Má za ženu Američanku, mají malé dítě, byl by měsíc daleko od rodiny, musel by tomu moc věcí podřídit. Přemlouvat ho je zbytečné.

Pojede?
Můj osobní tip: pojede.

Proč se hráči omlouvají? Reprezentace by měla být skoro povinností, ne?
Podle mě jsou omluvenky dvojího druhu. Kvůli zranění, a ty beru. A pak ze strachu, že bude neúspěch. Těch druhých podle mě bude ubývat. Lidi hráčům po mistrovství světa v Praze ukázali, že se nemusí bát. Že je umí podpořit i po neúspěchu. Doufám, že to bude pokračovat i při fotbalovém Euru. Teda pokud to bude třeba.

Chystáte se na Euro?
Nejedu tam, jsem docela líný člověk. Budu fandit u televize.

Není to škoda? Pojede tam většina hokejistů, můžete být u toho. A fandit fotbalistům, podobně jako vám fandila na olympiádě v Naganu třeba lyžařka Kateřina Neumannová.
Nevím, jestli o to fotbalisté stojí, budou se chtít soustředit sami na sebe. Ověřil jsem si, že u televize vidím víc. Byl jsem v hledišti na mistrovství světa 1994 v Americe, tenkrát jsem fandil Rumunsku kvůli Hagimu a obdivoval Argentince Maradonu. Jak prošel celým hřištěm, to bylo něco úchvatného.

Vsadil byste si teď na české zlato?
Našim věřím, můžou to i vyhrát. Do útoku bych poslal Baroše, Kollera, Šmicra, to by byla útočná síla. Spousta gólů. Nádhera! Vím, že je důležitá obrana, ale mě se to takhle líbí víc.

Co fotbalistům popřejete?
Hodně štěstí a mám pro ně jednu radu: Nebuďte nervózní. Uvolněte se. Neberte to jako zodpovědnost, ale jako zábavu. Nenechte se znervóznit lidmi okolo ani novináři. A kdyby se vám to náhodou nepovedlo, tak věřím, že vás fanoušci podrží jako nás.

Jaromír Jágr se zúčastnil turnaje v plážovém volejbale a fotbale.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze