Kdekdo v NHL se zámožnému, ale neúspěšnému týmu New York Rangers posmívá. Ze tří zápasů po přestupu z Washingtonu v něm Jágr dva prohrál. Zlobí ho natažené tříslo. Přesto má dobrou náladu.
„Moc se mi tady líbí. Nic není problém. I Wayne Gretzky prohlašoval, že Rangers jsou nejlepší organizace v NHL. Doufám, že je odtud už nikam nepůjdu,“ říká nadšeně v recepci hotelu Southgate Tower na Sedmé avenue.
Venku se valí proudy aut a davy chodců. Miliony světel a tisíce zářících reklam rozjasňují newyorskou tmu. Přes ulici je Madison Square Garden, o pár bloků dál se tyčí mrakodrap Empire State Building.
Jak na vás působí tak hektická atmosféra New Yorku?
Mám toho docela dost. Jsem tady nový, moc lidí neznám. Musím si zařídit spoustu věcí. Zatím nevím, kolik času mi která cesta zabere. Jezdím s předstihem, abych to stihl.
Pocházíte z Hnidous, za komunistů jste pomáhal rodičům na statku. Máte rád svůj klid. Není pro vás Manhattan příliš rušný?
Jsem tady rád. Lidi tu mají větší zájem o hokej než ve Washingtonu. Když se daří, spíš vás ocení. Mám co získat.
A taky ztratit...
Buď vás budou milovat, nebo vás zatratí. Nic mezi tím. Všechno, nebo nic. To je můj život.
V New Yorku se to hemží celebritami. Teď jste jednou z nich. Poznávají vás na ulici?
Tady mě za čtyři dny znají víc než ve Washingtonu za dva a půl roku. I černoši, které hokej skoro nezajímá, mě zastaví a osloví. V úterý jsem byl na NBA, zabrala mě kamera a celá hala mě vítala.
Máte smlouvu ještě na čtyři roky. Už jste rozmýšlel, kde si seženete bydlení? V centru? Za městem?
Nevím. Do konce sezony zůstanu v hotelu. Na podzim asi bude v NHL stávka. Podle toho, jak to dopadne, zařídím se dál.
Co vás krátce po přestupu zaměstnává nejvíc?
Dneska ráno jsem vyjel z hotelu a vrátil jsem se v šest večer. Skoro jsem nejedl. Za chvíli jdu k Martinovi Ručinskému na večeři. V pátek ráno rozbruslení, večer zápas, pak hned letíme do Buffala, kde hrajeme v sobotu. Není na nic čas.
To je honička. Jste hodně unavený?
Docela jo. Jsem zvyklý odpoledne spát, jenže zatím nemám šanci.
Jak vám vlastně Rangers zařídili dočasné bydlení?
Mám tady v hotelu apartmá. V osmnáctém patře. S ložnicí, malým obývákem, kuchyňkou. Tu ale nepotřebuju. Hlavně že mám halu naproti, dobrou restauraci hned vedle.
Přiletí za vámi z Washingtonu maminka?
Budu tady sám. Tady není problém se o sebe postarat.
S výměnou do Rangers vám údajně pomohl přítel Petr Svoboda, střelec rozhodujícího gólu v Naganu a v současnosti agent.
Je fakt, že udělal tak devadesát procent práce. Neměl jsem zrovna ideální reputaci. Psalo se, že jsem náladový, že mám problémy s trenéry. A takového hráče nikdo nechce. On se Rangers zapřisáhl, že takový nejsem.
V zámořských médiích vás moc nechválí. Dokonce jste prý „rakovina pro mužstvo“ a „zabiják koučů“. Přitom se k vám hráči i trenéři Washingtonu před zápasem v New Yorku nadšeně hlásili...
Těžko říct. Ukažte mi šéfa, kterého mají všichni podřízení rádi. Když v týmu něco nejde, kdo bude křičet nebo někomu něco vyčítat? Vždycky kapitán nebo vůdce. Pokud bych byl zticha, tak nebudu dobře dělat svou práci.
Proto se do vás noviny tak trefují?
Chápu, jak to vzniká. Když se zeptáte generálního manažera, proč tým vyhořel, nepřizná přece chybu. Řekne: Vždyť tady hrál Jágr, to nemohlo vyjít... (smích)
Byl jste unešený z domu nad zálivem, který jste si v létě u Washingtonu pronajal. Vrátíte se tam ještě?
Asi ne. Není čas. Máma teď stěhuje věci do baráku v Pittsburghu. Tam dočasně bydlel Martin Straka, ale toho vyměnili do Los Angeles.
Angažmá v klubu Capitals vám příliš nevyšlo. Jak vlastně budete vzpomínat na Washington?
Nechci se ohánět biblí, ale tam se píše: Co Bůh činí, dobře činí. Ve Washingtonu jsem si začal vážit maličkostí. Třeba každého vítězství, předtím v Pittsburghu jsme vyhrávali a postupovali pořád. Život se musí brát, jaký je. Někdy musíte protrpět bolest, aby přišla radost.
Když mluvíte o bolesti... Těžce jste nesl rozchod s přítelkyní. Už jste z těch splínů venku?
Je to celkem v klidu. Pořád jsme s Andreou kamarádi. Když někoho máte fakt rád, nezapomenete za týden. Nikdo neví, jestli se k sobě vrátíme. Ale já mám svou práci a musím se na ni soustředit.
Tak tedy ještě k vaší profesi. Rangers jsou považováni za prokletý klub. Mohou si koupit, koho chtějí, přesto postoupili do play-off naposledy před sedmi lety. Proč?
Podle mě je to v komunikaci. Mají spoustu hvězd, ale není tu jeden šéf, za kterým by všichni šli. Jeden před druhým se stydí. Dává pozor, aby druhého nezranil. Chybí domluva. Musí se hrát podle nějakého systému, na kterém se shodneme.
Zkusíte to změnit?
Nemyslím si, že já bych měl někoho měnit.
Takže se budete krčit v koutku? Neprosadíte si svou?
Jak jsem starší, spíš hledám mírovou cestu. Dřív jsem nebral ohledy. Mluvil jsem, jak jsem to cítil, a nepřemýšlel, jestli někoho urazím.
Necháte šéfování Messierovi, Leetchovi a Holíkovi?
Jsem rád, že tu jsou. Pozornost okolí se rozmělní. Už nemám zájem, aby se všechno točilo kolem mě jako dřív. Už nepotřebuju dokazovat, že jsem nejlepší. Jde mi o tým. Hlavní je, aby všichni chtěli vyhrát.
Jenže na ledě to tak občas nevypadá.
Sem chodí hotové hvězdy. Na Manhattanu to asi jinak nejde. Každý, kdo přišel, už něco dokázal. A věří cestě, kterou prošel. Jenže my musíme jít na vrchol jednou cestou. V Rangers lezou hráči nahoru samostatně, ze všech stran. Ale jiné týmy tam lezou společně.
Má tohle mužstvo se součtem ročních příjmů přes dvě miliardy korun nějakou budoucnost?
Proč ne? Máme všechny typy hráčů. Technické, bitkaře, defenzivní. Třeba Bobby Holík ubrání každého.
Kdekdo tvrdí, že se v Rangers skoro netrénuje.
Jsem tu krátce, ale zatím jsme neměli žádné volno. Ve Washingtonu nám ho dávali skoro pořád.
Klub čelí kritice, že pořídil vás, přitom chybějí obránci a gólman.
Rangers se najednou naskytla příležitost, aby mě dostali. A za relativně dobré peníze. Část platu mi bude dál posílat Washington, takže Rangers budu stát pět milionů ročně. Přitom hvězdám se platí víc.
A co vy? Nebojíte se, že v New Yorku pohoříte jako jiné hvězdy?
Je fakt, že není snadné tady zářit. Hrajete pod tlakem. Rangers každý ze soupeřů nenávidí.
Můžete se ještě někdy vrátit na první místo v bodování?
Kdybych tu byl od začátku sezony, tak mám obrovskou šanci.
Teď už ne? Vždyť zbývá třicet zápasů a vy nemáte velkou ztrátu.
Mě to teď nezajímá. Když nepostoupíme do play-off, tak k čemu mi bodování bude?
Teď se soustředíte na Rangers a NHL, ale fanoušci doma žijí šampionátem. Přiletíte, když to půjde?
Je to daleko. Vůbec o tom nepřemýšlím. Ve Washingtonu už jsme měli velkou ztrátu. Šance hrát mistrovství byla daleko větší.
Jistě, ale dorazíte do Prahy, když nepostoupíte do play-off nebo vypadnete v prvním kole?
Přijel bych moc rád. Ale zároveň bych byl vlastně nerad, protože by to znamenalo, že nám to nevyšlo s Rangers.
 Takhle si Jaromír Jágr debut v New York Rangers rozhodně nepředstavoval. Jeho tým podlehl Ottawě 1:9. |
 Český hráč New York Rangers Jaromír Jágr se snaží obejít Mathieua Birona (vlevo) z celku Florida Panthers v utkání NHL hraném 26. ledna v New Yorku. |
 Český hráč New York Rangers Jaromír Jágr si při prvním vítězství v novém dresu připsal jeden gól a dvě asistence. |
 Erik Lindros (vlevo) a Češi Jaromír Jágr (uprostřed) a Petr Nedvěd (vpravo) se radují z gólu svého kolegy z New York Rangers Briana Leetche, který vstřelil do branky Florida Panthers v utkání NHL hraném 26. ledna v New Yorku. |
