Zvítězil jste už posedmé. Možná by vám měli pohár věnovat nastálo.
Myslíte? Je těžký. (odmlčí se) Vyhrát v takové anketě je pořád těžší. Mladí se zlepšují, je jich víc a víc, konkurence stoupá, síla klesá, váha stoupá. Je to těžké...
Mluvíte jak Karel Gott.
Tak to je náš idol, ne? (smích) Musím se od něj učit.
Karla Gotta se vždycky ptají, jestli je překvapený. Co vy, jste?
Teď už ne. Člověk může sám poznat, že má šanci uspět. Nic ale není garantované, jsou to jenom ankety. A u vás novinářů člověk nikdy neví. (smích)
Jardo, myslíte, že je možné vyhrát Zlatou hokejku desetkrát?
Takhle daleko se koukat nechci. Jak už jsem říkal - rok od roku je to těžší a mladí hráči jsou výborní, konkurence je větší. Budu se snažit odevzat nejlepší výkon, ale samozřejmě záleží na zdraví, na štěstí, na spoluhráčích a na celé sezoně mužstva, protože hokej je kolektivní sport. A i když je to individuální trofej, hrozně moc záleží právě na spoluhráčích a na celém mužstvu.
Kdo by vás tedy z mladých mohl příští rok ohrozit?
Těch hráčů je hodně. Vynikající budoucnost má před sebou Aleš Hemský. Šanci má i o něco starší Martin Havlát. Patrik Eliáš už sice není nejmladší, ale určitě je věku, kdy bude hrát nejlepší hokej. Hráčů je opravdu dost, nemůžu zapomenout na Tomáše Kaberleho. Ale ten to bude mít složité. Obránci mají v anketách nejtěžší pozici.
Na konci sezony jste měl potíže s ramenem. Už je to v pořádku?
Určitě je to lepší, než před měsícem, ale není to ideální. Člověk si myslí, že jde jenom o rameno, ale je tím ovlivněné celé tělo. I tréninku nemůžu dát tolik, kolik bych si představoval. Moje hra je založená na střelbě a ta není taková, jaká byla předtím. Doufám, že se to změní a že budu schopný dávat góly.
Cenu jste unesl bez problémů?
No... Bylo to těžší než minulý rok. Buď do ní dali něco navíc, nebo bych se měl podívat do posilovny. (smích)
Říkal jste, že potřebujete shodit deset kilogramů. Už se vám to daří?
Je to výborné, už mi schází jenom devět kilo. (smích) Není to poprvé a určitě ne naposledy, kdy řeším takový problém. Ani bych to vlastně nenazval problémem. Problém by to byl, kdybych do začátku sezony nezhubnul. Takhle je to naopak výhoda. Pokud dokážu trénovat s desetikilovou zátěží a před sezonou ji shodím, bude se mi hrát dobře. Zatím se mi to až na jednu výjimku vždycky povedlo.
Kdybyste měl právo hlasovat, komu byste letos cenu dal?
To je těžké. Jak jsem říkal - je to sice individuální trofej, ale musí se koukat na kolektiv. Určitě by si to zasloužil někdo z národního týmu, kdo byl na olympiádě i na mistrovství světa. Takových hráčů je několik.
Kdybyste však byl donucený někomu cenu dát, kdo by to byl?
Respekt ke všem, kteří se umístili v první desítce. Je tam Martin Straka, který měl výbornou sezonu a pomáhá mi v New Yorku, je tam David Výborný, který byl kapitán na dvou reprezentačních akcích, skvěle hrál i v Columbusu, ale jsem Kladeňák a nezbývá mi říct nic jiného než kladenské jméno a být věrný Kladeňákům. Marek Židlický je výborný, Franta Kaberle vyhrál Stanley Cup, ale já bych tu trofej dal za poslední dva roky. Měl jsem možnost hrát s Tomášem Kaberlem na Kladně. Myslím, že on mi pomohl k loňské trofeji. Za to bych mu dal hlas.
Všimnou si v New Yorku, že jste získal tuhle cenu?
Uvidíme, jestli se někdo ozve. Důležité je, jestli se tam o tom bude psát. Jestli to americké noviny převezmou od vás.
Dneska jste poprvé oficiálně vyvedl svou novou přítelkyni. Jak se cítila?
Tak vyvedl... to nevím, jestli je to správné slovo (smích). Ona nebyla nikde zavřená. Byli jsme spolu na více akcích, škoda, že jste tam nebyli vy. Ale pravda, asi jsem vás špatně informoval (smích). Teď vážně. Není to pro ní jednoduché, já ji zcela chápu. Ona není typ člověka, který takové akce vyhledává. Byla nervózní, ale zvládla to. Jsem za to rád.
Hodně se mluvilo o vašem dopravním přestupku. Jak to vypadá s řidičákem?
Tak přijel jsem na koni (smích). Vyvíjí se to pomalu, jak se dalo čekat. Zákony jsou takové. Pořád jsem někam předvolávaný. Ještě to bude trvat nejmíň třicet dní. Doufám, že se to stihne vyřídit do doby, než odletím do Ameriky.
