„Věřím, že na semifinále přijde ještě víc lidí, než čtyři tisíce, které byly na Sarezu,“ zasnil se Žigárdy.
„Náš stadion má obrovskou kapacitu a my bychom ho rádi naplnili tak, jak to bývá třeba v Brně, kde se lidi hokejem naučili bavit. Teď se to učí i naši fandové. Brno přitom odehrálo sezónu hůř než my. Pokud se olomoučtí fanoušci naučí chodit, klidně zvedneme i střechu stadionu, aby se jich tam vešlo ještě víc,“ rozesmál se třiadvacetiletý brankář.
„Jenže kdyby přišlo tolik lidí, tak by asi stadion spadl,“ doplnil o rok mladší Čuřík. „Kdyby se nikomu nic nestalo, tak by potom aspoň dřív stála ta nová hala,“ pokračoval v žertovném duchu Žigárdy. Útočník Jakub Čuřík se ve čtvrtfinálové sérii proměnil v klíčovou postavu.
V pěti zápasech nasázel čtyři branky a přidal pět gólových asistencí. V sezoně se mu přitom v zakončení tolik nedařilo. „Už po přípravě jsem říkal, že všechny góly bych vyměnil za to, kdyby se dařilo týmu. Je úplně jedno, jestli dám branku já, nebo někdo jiný,“ vyprávěl Čuřík.
„On je hrozně skromný,“ skočil mu do řeči rozverný Štefan Žigárdy. „Přitom si to šetřil celou sezonu. Má doma skříňku, kam si schovává všechny puky, kterými nedal gól a teď je na play-off vytáhnul.“ Oba hráči zůstávají v pohodě i při myšlenkách na semifinálového soupeře, kterým bude silný Chomutov.
„Je to přijatelnější soupeř, než kdyby na nás vyšla třeba Mladá Boleslav. S Chomutovem to bývají krásné zápasy, hrají útočný hokej. Mají o třídu lepší tým než Sareza a možná jsou i silnější, než my. Ale my si play-off tak užíváme a věříme si, že cítíme, že do finále klidně můžeme postoupit,“ myslí si Žigárdy.
„Navíc Richard Bordowski, který se bavil s Davidem Všetečkou (hráč Chomutova, kam v lednu přestoupil z Olomouce), říkal, že prý se nás Chomutov bojí,“ upozornil Čuřík.
„Nevím, kolik je na tom pravdy, ale série začíná v Olomouci a tady máme obrovskou sílu, což jsme dokázali už během sezony. Semifinále je z mého pohledu otevřené a když zvládneme domácí zápasy, máme velkou šanci postoupit do finále, které by bylo fantastické.“