Na ruzyňské letiště včera přišel ležérním krokem, usmál se na fotografující arabské turisty. Nikam nespěchal. Bylo 11.08. Už v 11.45 se přitom mělo jeho letadlo vznést směr Moskva. "No co, tak poletím až zítra," nedělal si starosti.
Chvíli před ním prošla letištní halou jeho bývalá přítelkyně Nicol Lenertová. Znamenalo to snad něco? "Ale kdepak. Vůbec jsem nevěděla, že dneska Jarda odlétá. Jen náhoda," vysvětlovala.
Než Jágr přišel, byla pryč. Stačila se jen srdečně pozdravit s hokejistovým nejlepším kamarádem Lubošem „Čužákem“ Rysem.
Jágr letadlo stihl. Nepohodlného trmácení se nebál. "Nejsem žádná primadona." V 17.00 moskevského času přistál v ruské metropoli. Čekaly na něj tři televizní štáby,
Jágr půl hodiny s úsměvem rozdával rozhovory. Mluvil anglicky nebo česky. To mu pak překládal Jaroslav Zídek, jenž Jágrův přestup do Ruska zprostředkoval.
"Já nic chytrého říkat nemusím, to je na vás, pane Zídku," smál se. Na letišti se nečekaně potkal s basketbalistkou Kamilou Vodičkovou, která hraje za Dynamo Moskva. "Nemáte fix?" ptala se narychlo, než si Jágra nechala podepsat do časopisu.
V hlavním městě Ruska pobyl Jágr sedm hodin. Zašel si do české restaurace, těšil se na svíčkovou. Přesně o půlnoci už zase letěl pryč.
Do Omsku. Měl tam přiletět v pátek v 6.10, ve 14 hodin už na něj nachystali tiskovku. „A mezitím bude ještě trénink, ne? Kdepak. Někdy je lepší věci dopředu nevědět,“ žertoval.
Jágr nevyloučil, že se do Česka vrátí dřív, než se čeká. A nemusí to být jen kvůli tomu, že se mu nebude v Rusku líbit.
Jeho otec nedávno ležel v nemocnici s vážnými zdravotními problémy. Teď je mu lépe, pokud by se však stav Jágra staršího zhoršil, zamíří jeho syn hned domů. Má to od Omsku povoleno, tuhle klauzuli si vymínil i do smlouvy.
