"Chceme se zeptat, co říkal tomu, když jsme před hotel ve Vídni přišli s ovázanými malíčky, a pak, jestli by si za nás nechtěl jednou zahrát. Přivezli jsme mu náš dres a taky tatranky. Ty má rád," říká Miloš Kotápiš, jeden z fanoušků, kteří si obvázanými malíčky podmanili Vídeň.
Však také Jágra chtějí uvítat pokřikem "Kdo neskáče, není Čech, Jardo, ukaž malíček." Jenže ouha.
Moderátorka Michaela Jílková vyhlíží Jágra na tribuně. "Pan Jágr tam není?" tváří se vyděšeně. "Ale žádnou paniku, on přijde pozdě i na mezistátní večeři." Jágr teprve vchází ve světlém obleku a tričku do arény. V sídle televize byl však už hodinu předem.
Jak se ho Nově podařilo získat, když teď odmítá všechny rozhovory? "To je tajemství," usmívá se produkční Alena Mrkvičková. "Byli jsme rychlí a nabídli jsme mu, že se jej budou ptát fanoušci přímo a ne prostřednictvím novinářů. To je síla Kotle," říká moderátorka Michaela Jílková.
Kvůli Jágrovi se narychlo měnil program. Místo ze severní Moravy přijíždí jeden autobus s diváky z Kladna. Původně pozvaný šéf ODS Mirek Topolánek stojí v hledišti. "Mám tu náhradníka," žertuje Jágr.
"Nejdřív jsem chtěl poradit s daněmi," naráží Topolánek na Jágrovy nedávné potíže. "Ale zeptám se, co je horší: Vyhrát, nebo prohrát?" "U nás politici spíš prohrávají," odvětí Jágr.
S typickým humorem mluví o oslavách i rozbitém poháru. S vážnou tváří o kouči Hlinkovi a vztahu k Bohu. "A kdy nám uděláš novýho Jágra?" táže se jej žena, jež mu pak do ruky vtiskne obálku s dopisem. "Myslel jsem, že to bude jen o hokeji. Kdybych to věděl, tak bych sem nepřišel," posteskne si hokejista nejprve. Pak odpoví: "Až bude čas, tak bude."
Stane se z něj trenér reprezentace? A co ministr sportu? "Tady mi snad nikdo nevěří, že ještě budu hrát hokej. Už je to nějaké dlouhé, chtělo by to přestávku," uleví si.
Vypráví historii své helmy – skořápky, s níž hrál na mistrovství světa na vlastní riziko. "Měl jsem ji tady v Čechách a dařilo se mi. Tak jsem si ji vzal do Ruska a tam se mi taky dařilo. Doufal jsem, že můžu štěstí přenést i do národního týmu a vyšlo to. Ale když mě Jirka Šlégr trefil do hlavy, moc jsem té helmě nevěřil."
Asistentka ukazuje, že zbývají poslední minuty. Jílková jen stěží překřikuje skandování: "Járda Jágr!" Útočník stojí za ní se sklopenou hlavou a s nesmělým úsměvem. Pak odchází ze studia. "Některé otázky byly dost nepříjemné, ale s tím člověk musí počítat, když sem jde," řekne jen.
V chodbě se podepisuje fanouškům, pak nadobro odchází. Jaký byl host? "Úžasný, bezvadný. Bylo mi ctí," říká moderátorka Jílková.