Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si Šlégr konečně porozuměl s otcem

18 2004
Litvínov - Jsou si tak podobní. Nejen vypracovanou postavou. Též důrazem a rychlým bruslením. Ale hlavně chutí útočit. Přitom jsou to obránci - Šlégr a Bubla se při exhibici pro Ivana Hlinku postavili vedle sebe. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa ze 70. let.

Bubla si zápas užíval v útoku po jeho nahrávce střílel Hlinka mladší do odkryté branky. Šlégr se proto netradičně držel téměř pořád na červené čáře. Tak se doplňovali. Otec a syn. I když...

Jiří Bubla byl pro něj dlouho cizím člověkem. Jiří Šlégr mu nemůže zapomenout, že opustil matku a odstěhoval se natrvalo do Kanady. Navíc byl v Rakousku odsouzen na pět let za obchodování s drogami.

Dlouho o něm nechtěl slyšet, v rozhovorech se tomuto tématu vyhýbal. Ale jeho maminka prozradila, že když se podruhé provdala, syn zajásal: Hurá, už nejsem Bubla, ale Šlégr. Na změnu příjmení čekal dva roky. Teď nastoupili v jedné obraně.

Ale nehráli spolu poprvé. "Dvakrát jsme si zkusili srandamač v Kanadě, ale to už je dávno," vzpomíná Bubla. Oba si zahráli NHL za Vancouver, každý v jiné době.

A jak se hrálo Šlégrovi s tátou? "Zahraju si rád s kýmkoli. V mládí jsem neměl možnost vidět ho hrát. A jak se mi líbil teď? Na ten věk hrál dobře. Robert Reichel ho tady asi zaregistruje," řekl s úsměvem.

Dlouho se nestýkali. Na Hlinkově pohřbu se objevili vedle sebe. Bubla navštívil syna v kabině i před Světovým pohárem. Brzy se vrátí doVancouveru, kde podniká v kamionové přepravě. Syn zůstává v Litvínově, bude hrát extraligu.

Jiří Šlegr (vlevo) a Jiří Bubla.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze