Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak těžkou šichtu má řidič autobusu

21 2003
Z rádia v koutě místnosti zazní v reklamním bloku lokální stanice dávný hit skupiny Natural. "Já na to mám!" zní v refrénu. Hokejista Jaromír Jágr si právě vsedě pohrává s dvacetikilovým železným kotoučem. Takovou příležitost nemůže propásnout a okamžitě reaguje. Zahaleká: "Ty vole, já taky!" A koutky úst mu utíkají do stran. Jakmile má obecenstvo, Jágr se mění v komika. Jistě, slíbil si, že přes prázdniny podstoupí kondiční galeje, aby se vrátil na trůn pro nejlepšího hráče NHL.

Jenže do jeho odpolední půlhodinky v posilovně prostějovského tenisového areálu jsme mu vstoupili my, novinářští vetřelci. Před diváky se nepotí Neslyšeli jsme hlasité funění či vzdechy. Nespatřili soustředěnou a námahou ztýranou tvář, zmáčenou potem. "Jarda se nerad potí, když se někdo dívá," tvrdí jeho osobní trenér Marian Jelínek.

Na Jágrovo klukovské šaškování pohlíží shovívavě. Před námi jen poznamená: "To je exhibice, co?" Jedenatřicetiletý útočník se náramně vyspal a vtipkuje skoro bez ustání. "Znáte řidiče autobusu?" ptá se a kontroluje nechápající obličeje. Usedá na dřevěnou bednu s kulatým závažím v náručí. Vytrčí paže a kroutí s ním jako s volantem.

Na smích odpoví: "Pojď si to zkusit!" Už jen udržet dvacet kilogramů v rukou natažených před sebou průměrného člověka zmůže. Natož s „volantem“ ještě točit. Ramena a zádové svalstvo bez zevrubné průpravy brzy umdlévají. "Tak ty bys mohl akorát tak vyjíždět z garáže!" vypálí Jágr.

Už jako kluk si budoval muskulaturu plněním denních úkolů, které si sám určil: sto kliků a tisíc dřepů. Dávky si zapisoval do deníčku, aby nemohl švindlovat. Cokoliv vynechal, příště musel dohnat. Teď je ve sportovní mučírně sám, takže mezi stanovišti může přebíhat, jak se mu zachce.

Souká se do stroje, v němž se zocelují stehna, Jágrova chlouba nadlidských rozměrů. Na těchto „sloupech“ odolává nárazům soupeřů při zápasech. Cvik se nazývá „leg press“. Hokejista téměř leží, jednou nohou vzpírá 140 kilogramů, které jsou naloženy na tyči nad ním. Šetří lehce pochroumané levé koleno. Ohýbá je jen do fáze, v níž pocítí bolest.

Podle Jelínkových instrukcí různě natáčí chodidlo, čímž zatěžuje jednotlivé partie čtyřhlavého stehenního svalu.

"Cože? Jarda Bednář zvedá víc? Tak to je konec hokeje!" hlaholí. Nenechá se pokořit útočníkem z klubu Florida Panthers a žádá: "Mari, přihoď mi ještě, prosím tě."

Činky si neoblíbil Odbude si pár sérií a dál moří trenéra. Za chvilku už jednou nohou opakovaně tlačí vzhůru dva metráky. Jakoby nic... "Ti novináři tě nějak vyhecovali," dobírá si jej Jelínek.

Jágr nemlčí snad ani dvacet vteřin. Vstane, zapózuje jako modelka, natočí se na bok, povytáhne trenýrky a otáže se: "Mám hezký nohy, ne?" Rozpustilé myšlenky mu proudí hlavou: "Mari, zejtra netrénuju, v Americe mají svátek!" Posilovnu nezbožňuje. Například Jiří Šlégr, jeho bývalý spoluhráč z Pittsburghu, se v kulturistice vyžívá. Baví ho pěstovat tělo.

Jágr své bicepsy ukazuje jen v žertu a patřičně se přitom kření. Co nevidět má s ostatními členy Jágr Teamu vyrazit na cyklistickou vyjížďku. "Neujedou mi kluci?" vyzvídá na Jelínkovi. Uvézt na kole svých 105 kilogramů mu dá pořádně zabrat. O hodně líp dovede "řídit autobus"...

Jaromír Jágr coby řidič. Jen ten volant je nějaký těžký...

Jakoby by pohled Jaromíra Jágra říkal: Nenandal jsem si tam toho moc?

Nejlépe placený český hokejista se pod činkou pořádně nadře.

Silné nohy. Tak z toho Jaromír Jágr těží na ledě po celou sezonu.

Dřepy se dají dělat i v sedě...

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze