Tým Budějovic se trápí. Co si myslíte, že by mohlo pomoci?
Těžko říci. Je to hodně obtížné. Naděje však ještě nějaká je, dokud to není už zcela jasné. Musíme se pokusit bojovat. Podle mého názoru pro nás bude klíčový přístup ke každému zápasu, který bychom měli odehrát co nejlépe. Potřebujeme se psychicky zvednout a dávat góly. Trápíme se hlavně při zápasech venku, kde je to bída. Tohle je asi něco, co nás bude ubíjet, pokud nenastane obrat. Při domácích utkání je to o něco lepší. Hrajeme celkem i dobře, ale venku nám to zkrátka nejde.
Jaká je atmosféra v týmu?
Po zápase na Spartě asi ještě trochu zhoustne… Musíme se připravit na další utkání. V pátek hrajeme doma s Karlovými Vary, tak bychom měli potvrdit domácí převahu a zdolat je. Tím bychom si udělali i nějaké sebevědomí, abychom mohli jít do dalších bojů se vztyčenou hlavou.
České Budějovice jsou zatím kandidátem na baráž. Sledujete výsledky v první lize?
Abych pravdu řekl, tak vůbec ne. Snažím se soustředit na extraligu a na zápasy, které mě čekají. Před baráží je dlouhý čas, kdy bychom se mohli připravit na soupeře v případě, že bychom tam byli. Teď je pro nás nejdůležitější jít do každého zápasu s vervou. Až v baráži budeme, tak budeme mít dost času, abychom všechno prostudovali a posléze dokázali, že tato sezona byla ojedinělá. Zranění a všechno, co se týmu přihodilo, způsobilo tu ztrátu, která se jen velmi těžko dohání. Navíc ostatní týmy nemají žádnou krizi a my jeden zápas vyhrajeme, další prohrajeme. Neměli jsme žádnou vítěznou šňůru…
Jak jste přijal rozhodnutí Zvolenu o vaší výměně do Budějovic, když Zvolen měl jasné play-off?
Já jsem neváhal. Navíc já jsem měl ve Zvolenu trochu neshody, takže mně to vyhovovalo. Okamžitě jsem řekl, že pro mě to není problém. Problémy a komplikace dělali na Slovensku. Nakonec se to ale vyřešilo. Jsem rád, že jsem v Budějovicích a v české extralize.
V týmu Zvolena jste si v loňské sezoně zahrál play-off. Jaký dojem na vás udělala slovenská nejvyšší soutěž?
Slovenská soutěž je pořád jen slovenská. Je tam pět opravdu dobrých týmů a ten zbytek se tam někde tak plácá kolem postupu do play-off. Těch pět týmů zpočátku ligy nasbírá body a pak trochu vypouští druhé a třetí třetiny ke konci sezony. Poté už se to jen mlátí všechno mezi sebou. (smích) Je to dané ekonomikou a finančními prostředky týmů. Ty nejlepší stahují dobré hráče z těch dalších týmů. Slovenské play-off je už taky o něčem trochu jiném než základní část. Je dost náročné. Slováci už několikrát potvrdili na mistrovství světa, že umějí hrát hokej. Hodně se tam spoléhá na sehranost a na to, že se hráči znají třeba i z dřívějška. Česká extraliga je přesto lepší a hlavně člověk je tu víc na očích.
Play-off jste si zahrál i v Čechách v týmu Vsetína a později ve Znojmě. Jaké máte vzpomínky na oba kluby?
Mám krásné vzpomínky, jak na Vsetín, tak i na Znojmo. Ve Vsetíně skončila jedna éra a ve Znojmě začala moje druhá. Bojovalo se. V obou týmech byla výborná party kluků a i management byl super.
Ve Znojmě jste strávil tři sezony. Pak jste odešel do Německa. Proč jste opustil českou extraligu a vydal jste se do německé druhé ligy?
Když jsem byl ve Znojmě, tak mi přišla nabídka ze zahraničí. Chtěl jsem zkusit něco jiného. Tak jsem do toho šel. Hrál jsem ve Wolfsburgu. Oni chtěli postoupit do ligy první. Ve městě se hraje fotbal a chtěli dostat nahoru i hokej. Místní automobilka do klubu hodně investovala. Přiznám se, že mě to hodně překvapilo. Němci umí dneska už taky dobře bruslit a nějaké zkušenosti jsou tam taky (smích). Akorát jim chybí trocha vyzrálosti…
Co si myslíte o německé důkladnosti a pečlivosti?
Němci jsou opravdu trochu jinačí než my nebo třeba Slováci. Lidé jsou tam svým způsobem zvláštní. Důkladní a pečliví jsou to je pravda.
SRN je slavná v mnoha ohledech. Takže čemu byste dal přednost českém nebo německému pivu, autu a slečně?
To je opravdu složité. (smích) Nejlepší by bylo všechno dohromady. Nějak to zkombinovat a tak.
