Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kouč juniorů po MS: Čtvrtfinále bylo ostudné, páté místo odpovídá

Trenér hokejové reprezentace do dvaceti let Jakub Petr | foto: Profimedia.cz

3 2016
Helsinky (Od našeho spolupracovníka) - Čtvrtfinálová bolest české hokejové dvacítky trvá dál. Na mistrovství světa v Helsinkách prohrál národní tým boj o semifinále se Spojenými státy 0:7. Ani letos tak junioři nepřivezou domů medaili, na kterou čekají už od roku 2005. Pro trenéra Jakuba Petra byl šampionát premiérou. Po vyřazení svého týmu přiznal, že páté místo bylo maximum dosažitelného.

Sestava českých juniorů budila před začátkem turnaje očekávání - kostru týmu tvořil úspěšný ročník 1996, který vyhrál stříbro na mistrovství světa osmnáctek v roce 2014. Chyběl sice zraněný útočník Jakub Vrána, hned do druhého zápasu v Helsinkách už ale naskočil hvězdný David Pastrňák. Toho uvolnil Boston po sedmi týdnech na marodce. Pastrňák na turnaji nezklamal a ve čtyřech zápasech pomohl týmu stejným počtem bodů.

Češi s brankářskou jedničkou Vítkem Vaněčkem a kapitánem Dominikem Mašínem porazili ve skupině Slováky a Bělorusy, těsně pak prohráli dobře rozehrané zápasy s Ruskem (1:2SN) a Finskem (4:5).

Ve čtvrtfinále pak narazil tým Jakuba Petra na neoblíbené Spojené státy, kterým podlehl jednoznačně 0:7.

„Pokud jsme chtěli na turnaji získat medaili, museli jsme být připravení porazit kohokoliv. Čtvrtfinálový zápas nám pak ukázal, že medaile letos visí hodně vysoko,“ řekl český trenér, který je odhodlaný pokusit se o reparát na dalším šampionátu v Kanadě.

Pojďme se ještě vrátit ke čtvrtfinále. Na USA jste si věřili, jak to, že z toho byl tak jasná porážka?
Připravovali jsme se na Američany až nezvykle dlouho. Jejich mužstvo přeci jen za několik let pár zápasů prohrálo, takže jsme se chtěli inspirovat tam. Náš plán se bohužel nezdařil. Po třetí brance už to byla hra kočky s myší. Zápas nám ukázal naše slabosti - nejsme schopní z předbrankového prostoru skórovat, kdežto soupeř nám ze stejného místa dá góly. To je chyba naší organizace obranné hry. Starou bolestí je pak zakončení, které je u Američanů někde úplně jinde. Celkově nás přejeli a do semifinále postoupili zaslouženě.

V mládežnických kategoriích se Čechům proti Spojeným státům dlouhodobě nedaří. Měli tohle hráči i před čtvrtfinále v hlavách?
Je to tak - příběh s Američany je dlouhý. Tohle mužstvo se s nimi potkává už od sedmnáctek a vstup našeho týmu do čtvrtfinále byl provázen nervozitou. Vytvářeli jsme pak chyby, které jsme doposud nedělali. Za stavu 3:0 se projevila velká frustrace našich hráčů, kterým se jejich velký hokejový sen prostě nesplní.

Litujete zpětně, že jste ve skupině nevyhráli dobře rozehrané zápasy s Ruskem a Finskem? Americe byste se potom vyhnuli...
Už před turnajem jsme věděli, že vyhnout se ve čtvrtfinále některému z favoritů turnaje znamená vyhrát skupinu. Zpětně samozřejmě škoda prohry s Ruskem a Finskem. Vůbec se ale nechci vymlouvat na to, jestli jsme měli dostat třeba spíše Kanadu. Pokud jsme chtěli na turnaji získat medaili, museli jsme být připravení porazit kohokoliv. Čtvrtfinálový zápas nám pak ukázal, že medaile letos visí hodně vysoko.

Na mistrovství světa obsadíte konečné páté místo. Jak hodnotíte váš výsledek?
Na hodnocení je ještě trošku brzy. Tady na mistrovství jsme se dobře drželi ve skupině, jenom ve čtvrtfinále to pak byla z naší strany ostuda, nebudu se za nic schovávat. Myslím si, že celkové páté místo ale odpovídá tomu, co jsme na turnaji předváděli. Jsou před námi Rusové, se kterými jsme odehráli dobrý zápas, a také Finové. S těmi jsme sice také hráli vyrovnané utkání, ale oni oproti nám mají určitou nadstavbu. Kdyby Finové měli proti Americe takové šance jako my, tak by je prostě proměnili.

Fotogalerie

V čem tedy zaostáváme?
Každý viděl ve čtvrtfinále ten velký rozdíl v individuálních schopnostech mezi námi a Američany. Takže není možné říct, že jsme měli smůlu. Já bych nikoho z našeho týmu ale nechtěl zatracovat. Ročník 1996 začal v osmnáctkách občas porážet špičková mužstva a udržel si to i ve dvacítkách. Na turnaji šli pak hráči na hranici svých možností. I když porážka od Ameriky nebyla příjemná, přeci jen proti nám stály budoucí hokejové hvězdy. Náš sen se nesplnil, ale není se na co vymlouvat - Spojené státy měly tím, který nás jednoznačně přejel.

Takže s výkony hráčů jste byl až na čtvrtfinále spíše spokojen?
První cíl byl postup do čtvrtfinále bez nervů. Tam si kluci to své celkem splnili. V zápasech základní skupiny nás zdobila pevná obrana, bohužel ve čtvrtfinále jsme zápas nezvládli a Američanům skórování nabídli. Pořád tady ale máme dost kluků z ročníku 1997, které čeká za rok nová výzva na šampionátu v Kanadě.

Jak se vám líbili právě mladšími hráči ročníku 1997 (Zbořil, Stránský, Hronek), na kterých by měl tým dvacítky stát příští rok?
Nezklamali a byli platnými členy mužstva. Víceméně všichni, kteří tady byli, by měli také být stavebními kameny pro další šampionát. Samozřejmě pokud se jim některým podaří proniknout do kádrů NHL, tak to bude složitější. Ale na takové debaty je brzy. Tenhle turnaj ještě ani neskončil a je těžké předvídat, co bude za rok. Teď pořád převládá zklamání, že se nám nepodařilo uspět tady ve Finsku.

Co jste řekl hráčům po vyřazení?
Chtěl jsem být jenom stručný, protože tenhle příběh nikdy nekončí. Vzhledem k vývoji turnaje bylo páté místo asi naše maximum. Klukům z ročníku 1996, kteří v mládežnické reprezentaci končí, jsem popřál, ať to Američanům vrátí někde na seniorské úrovni. Ročník 1997 má ještě šanci pokusit se uspět příště. Pokračujeme dál, za rok můžeme překvapit

Vypovídá i letošní neúspěch dvacítky něco o českém mládežnickém hokeji?
Já nejsem moc kompetentní, abych o celkových problémech českého hokeje mluvil. My se stavíme čelem k tomu, co tady předvedl náš tým. Nešvary v našem hokeji jsou ale pořád ty samé, speciálně v porovnání se špičkou. Jedná se o bruslení, ale i schopnosti v zakončení. To ostatně nevidíme jenom v mládežnickém hokeji, ale i na seniorské úrovni. Na takových turnajích, jako byl tento, totiž musíte proměnit šance, kterých je přirozeně v zápase méně. Nám se ale nepodařilo zvládnout čtvrtfinálový zápas spíše takticky, a to bych nenazval jako nějaký nešvar celého mládežnického hokeje.

Takže pořád věříte, že byste mohli přes podobně silný tým přejít třeba příští rok v Kanadě?
Myslím, že už jsme zase konkurence schopní, ale tady jsme ve čtvrtfinále na Ameriku prostě neměli. Oni dominují všude - ročník 1996 vyhrál MS osmnáctek, stejně jako ročník 1997. Vyrovnaných zápasů moc nesehrají, většinou spíše soupeře přehrávají. A na takový tým momentálně nestačíme.

Jaká si berete z turnaje pozitiva?
V základní skupině jsme si prošli slabšími okamžiky v utkání s Běloruskem a Slovenskem, vždycky jsme se ale dokázali týmovým výkonem zvednout. Po taktické stránce jsme skvěle v obraně odehráli utkání s Ruskem a dařilo se nám v útoku proti Finsku. Jen mě štve, že jsme Finy neporazili, tenhle zápas mě asi mrzí nejvíce. Čtvrtfinále jsme nezvládli, ale nechci kluky nějak zatracovat, to rozhodně ne. Musíme se na turnaj podívat s odstupem a myslím, že nakonec najdeme více pozitiv než negativ. Zápasy s Ruskem a Finskem pro nás zůstanou zážitkem, přestože jsme je prohráli. Ta čtvrtfinálová kaňka tady je, ale nakonec postoupil ten lepší. A jestli to bylo 3:0 nebo 7:0, na tom už nesejde.

Pro vás to byl první rok u dvacítky, máte chuť jít dál?
Že bychom jako po nepovedeném čtvrtfinále házeli flintu do žita? To vůbec ne. Proti takovým soupeřům, jako jsou Spojené státy, se vám zkrátka poštěstí jednou za pět zápasů. Je to výzva pořád s kluky pracovat a zapracovávat do týmu dvacítky nové a mladší hráče. Pro mě tohle mistrovství byla velká zkušenost a oproti osmnáctkám něco úplně jiného. Hodnotit je ale třeba až s odstupem času.

Jaké máte vyhlídky do dalšího mistrovství světa dvacítek v Kanadě?
Konkrétnější budeme až při skládání týmu, ale příští rok to ale bude zase podobný příběh jako tady a hodně bude záležet na podobě základních skupin. Letos se potvrdila jedna věc, kterou jsme věděli už před šampionátem - juniorský hokej se obrovsky vyrovnává. Švýcaři hrají o setrvání s Bělorusy, kteří potrápili nás i Slováky. A Dánové byli proti Rusku 40 sekund od postupu do semifinále. Takže já si myslím, že každý turnaj bude těžší a těžší. Speciálně my s naší mentalitou a povahou můžeme hodně překvapit, ale také naopak. Takže to je závazek do budoucna - připravit se na turnaj s větší pečlivostí dopředu, protože už to není lehké pro nikoho. Samozřejmě naše hlavní výzva ale zůstává i do budoucna stejná - proniknout do semifinále a konečně zlomit to dlouhé čekání na medaili.

Autor:




Citroën C4 Picasso 2,0 HDI
Citroën C4 Picasso 2,0 HDI

r.v. 2011, naj. 207 985 km, diesel
209 900 Kč (s DPH)

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze