Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hvězda se trápí mezi dřevorubci. Voráček si však nestěžuje

12 2015
Na jaře hokejista Jakub Voráček závodil o Art Ross Trophy pro krále bodování NHL. V květnu vedl českou reprezentaci jako kapitán na mistrovství světa. V létě podepsal s klubem Philadelphia Flyers smlouvu na 66 milionů dolarů (1,65 miliardy korun).

Na podzim ho kouč Hakstol topí ve třetí lajně. Kdekomu nejde na rozum, proč hbité křídlo s vytříbeným citem pro přihrávku staví k bojovníkům Bellemarovi a VandeVeldemu, kteří vyznávají jednoduchý styl nahoď, jeď a napadej.

Ve čtvrteční partii v St. Louis dokonce Voráčka využil na chabých 13 minut a 8 vteřin. Jen dva spoluhráči strávili na ledě méně času. Voráček vykázal jedinou ránu na branku. I po 30. utkání se mu ve statistikách krčí jediný gól. V pěti z posledních sedmi startů nebodoval.

Hvězda strádá mezi „dřevorubci,“ přesto nenaříká. „Vandy a Belly jsou výborní hráči,“ řekl zámořským novinářům. „Když nám to klape, máme větší šanci na vítězství.“

Člověk se zdráhá uvěřit, že svou krizi přijímá tak klidně a pokorně. Vždyť v červenci po uzavření štědré smlouvy manažer Ron Hextall prohlásil: „Jakeů Voráčků na světě není mnoho. Nechtěli jsme riskovat, že bychom ho mohli ztratit.“

Pravda, Voráček do sezony vstoupil vratkým krokem. Necítil se fyzicky, postrádal sebevědomí. V půlce listopadu jej Hakstol odtrhl od oblíbeného parťáka Girouxe, aby rozložil útočnou sílu a taky trochu pošťouchl 26letého chlapíka.

Fotogalerie

Zdálo se, že je to krátkodobý tah pro oživení dosti mdlého mužstva. Jenže experiment trvá a Voráček se s Girouxem a dalšími zručnějšími hráči potkává leda při přesilovkách. Francouz Bellemare (30 let) většinu kariéry strávil ve švédské lize, Američan VandeVelde (28) zase na farmě. Voráček k nim prostě nepasuje.

Přesto se nechová jako nafrněná primadona, neběduje hystericky. Jiná esa by hledala zastání u vedení klubu či u veřejnosti. On ne. Nemá to v povaze. „Kuba si nikdy nestěžuje,“ říká jeho agent Pavel Maršoun. „Vážně nikdy! Podřídí se zájmu mančaftu, nemá přefouklé ego.“

I když mu lidé z jeho okolí v minulosti radili, aby si pro vlastní dobro šel promluvit s koučem, neposlechl je. Uvažuje asi takhle: No co, i Jardu Jágra tu strčili do čtvrté brázdy, tak co bych se bouřil já?

Nefňuká též proto, že Philadelphia válí, z minulých partií vyždímala tolik potřebné body a opustila úplné dno tabulky Východní konference. Zůstává trpělivý, snaží se vytvářet si šance. Forma se mu vrací, štěstí v zakončení nikoliv.

Ze všech mužů na soupisce Flyers vypálil nejvíc střel na branku. Když před týdnem v New Jersey v prodloužení trefil tyčku, nevztekal se. Nepráskal holí o mantinel. Dosedl na střídačku a rozesmál se. „Co mi zbývá? Nic podobného jsem nezažil,“ řekl reportérům.

Dál věří, že do konce základní části nastřílí aspoň dvacet gólů. „Ale měl bych co nejdřív začít,“ říká.

Nepropadá zklamání. V pondělí už trénoval vedle Girouxe. V zápasech ale vedle sebe stále má Bellemara s VandeVeldem, kteří ho z mizérie asi nevytáhnou.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze