Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Voráček válí a má po hladovce: Smím si dát steak i špagety

TAHOUN. Jakub Voráček v této sezoně v NHL táhne tým z Philadelphie. Po 26 zápasech má 33 bodů. Gólem či asistencí se podílel na téměř polovině zásahů Flyers. | foto: AP

7 2014
San Jose (Od našeho zpravodaje) - Hokejista Jakub Voráček prožívá přívětivý podzim. V NHL bojuje o čelo bodování. Zase se může dosyta najíst. A sklízí pochvalu za dobročinnost.

Česko má znovu superstar v NHL. Pětadvacetiletý Voráček je nyní v tabulce produktivity třetí, útočník Philadelphia Flyers přitahuje pozornost soupeřů, fanoušků i reportérů na každé štaci, kam dorazí.

Sám jste do ligy vletěl jako drak. Tým je ovšem ve Východní konferenci čtvrtý od konce. Jak moc vám to kazí náladu?
Máme za sebou teprve čtvrtinu sezony, ale teď v prosinci musíme zabrat. Čeká nás hodně zápasů venku.

Nejvyšší boss Snider zkritizoval snad všechny forvardy kromě vás a kapitána Girouxa. Byl v klubu poplach?
Poplach asi ne. Atmosféra není nejlepší. Loni jsme podobně mizerně začali a taky jsme se z toho vyhrabali. Musíme se o to pokusit znova.

Podílel jste se na 33 ze 68 branek Flyers. Můžete udělat víc?
Ještě se chci zlepšit. Možná právě já bych nám mohl vyhrát víc zápasů.

Co přesně myslíte?
Měl bych víc střílet, což mi všichni opakují už osm let. I když letos pálím víc než dřív. Taky mě zvednou další zkušenosti. A musím být v pohybu. Jakmile mám unavené nohy, je zle.

Pusťte si reakci Jakuba Voráčka po výhře v Los Angeles

V létě jste díky úpravě stravy shodil čtyři kila, díky čemuž jste se na ledě cítil lépe. Stále ta lehkost trvá?
Pořád. Dieta byla přísná. Žádné těstoviny a pečivo, hodně zeleniny. Hlavně na začátku jsem dost hladověl. Ale zhubnul jsem, jak po mě v klubu žádali. Zatím je mi fajn. Uvidíme, jak na tom budu v březnu.

Už si můžete dát steak?
Během sezony se kalorie musí doplňovat víc než v létě, takže jím steaky, a dokonce si dám i špagety!

Sezonu máte skvěle rozjetou. Snil jste někdy o tom, že v NHL překonáte stovku?
To mě nikdy nenapadlo. Ani teď na to nemyslím. Kdybych měl po 70 zápasech 90 bodů, můžeme se o tom bavit. Teď je ještě brzo.

Kanadské bodování NHL

Pořadí po nočních duelech

1. Seguin (Dallas) 27 35 (21+14)
2. Crosby (Pittsburgh) 26 34 (9+25)
3. Voráček (Philadelphia) 26 33 (9+24)
4. Stamkos (Tampa Bay) 28 32 (16+16)
5. Malkin (Pittsburgh) 26 32 (14+18)
6. Tarasenko (St. Louis) 27 29 (17+12)
7. Giroux (Philadelphia) 26 29 (8+21)

Pro české fanoušky je však velká událost, že v produktivitě závodíte s Crosbym a Seguinem. Trochu jim připomínáte Jágrovy nejlepší časy.
Džegr byl a je naprosto výjimečný. A kromě něj vynikali i další kluci. Patrik Eliáš se párkrát umístil v desítce. David Krejčí dvakrát vyhrál bodování v play-off. Česká stopa z vrcholu nezmizela.

Jak vnímáte Crosbyho? Při play-off 2012 vám hokejkou zlomyslně odpálil rukavici, pro kterou jste se shýbal. A pak prohlásil, že vás nemá rád.
Podle mě se nechal unést v emocích, které sérii provázely. Mezi Philadelphií a Pittsburghem vládne velká rivalita. Na ledě si nedáme nic zadarmo. Ale nebylo v tom nic osobního, vždyť se vůbec neznáme. Podle mě je to v poslední době nejlepší hokejista na světě.

Patříte teď mezi hvězdy NHL. Protivníci na vás nasazují nejschopnější obranáře. Jak snášíte jejich péči?
Je pravda, že naše lajna to má těžší. Posílají na nás nejlepší beky. Ale Crosby nebo Malkin to musí zvládat pořád. A stejně se prosadí. Opravdoví machři to dokážou.

Fakta

Voráčkův průlom

Znalci pasovali číslo 7 draftu 2007 na budoucí superstar. Voráček se rozjížděl zvolna. V ročníku 2012/13 byl v bodování nejvýš – na 18. místě. V minulé sezoně si zlepšil osobní rekord na 62 bodů (23+39).

Vám se to zatím taky daří, ne?
No, někdy je to fakt dřina. Třeba se Suterem z Minnesoty bolí každý souboj. Nebo mě napadá Chára z Bostonu. Jsou obránci, kteří skvěle bruslí a těžko se obcházejí. A pak jsou borci, kteří mají 110 kilo a pořádně vám naloží u mantinelu.

Přestáváte být jen nadějným křídlem. Cítíte, že máte jinou pozici v kabině? Stává se z vás tahoun?
To byste se musel zeptat lidí okolo. Když se mi něco líbí nebo nelíbí, řeknu to. Ale nejsem extra řečník. Není to mým cílem. Nejde si najednou usmyslet: „Je mi třicet, jsem mazák.“ Jo, učím se od zkušenějších. Jenže do pozice lídra musí hráč dospět, stane se jím časem.

Nadnáší vás na ledě sebevědomí? Dovolíte si víc než dřív?
Za to můžou zkušenosti. Situace řeším jinak než před třemi lety. Jsem trpělivější. Vím, kudy si najet, kam nahrát nebo vystřelit. To přichází s odehranými zápasy. Hodně se to projevuje v přesilovkách, kdy si puk podržím o půl vteřiny déle, než bych ho hodil do rohu.

Fotogalerie

Šlechtí vás, že jste se ve Philadelphii dal na dobročinnost. Co vás k ní ponouklo?
Napadlo to přítelkyni Nicole a vzala si charitu na starosti. My sportovci bychom měli pomáhat víc. Pro nás je příspěvek třeba nemocným lidem maličkost. Skoro nic nás to nestojí. V říjnu jsem u nás pozval do lóže na zápas děti s rakovinou. Dali si colu a popcorn. Měli zážitek. Snad jim aspoň trochu ulehčil to těžké období.

Dojalo vás setkání s nimi?
Určitě ano. Zároveň se na ně nemůžete dívat s lítostí. Hned by to vycítily. Snažil jsem se je povzbudit, smál se na ně a poplácal je po ramenou. Vyfotili jsme se. To je asi nejlepší způsob, jak je podpořit.

Díváte se díky nim na svět jinak?
Samozřejmě. My zrovna prohráli s Anaheimem na nájezdy. Naštvalo mě to. Ale když pak vidíte ty kluky a holky, které zrovna podstupují chemoterapii, poznáte, že v životě tolik nezáleží na tom, jestli vám puk přeskočil hokejku před prázdnou bránou.

Autor:


Témata: Jakub Voráček

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze