Po osmé ráno vyrážel na stadion za tmy. Ve dvě odpoledne se vracel domů. Za tmy. „A když nebyla tma, bylo šero,“ líčí Jan Hruška.
Ne, 30letý útočník, jenž v listopadu opustil nabušený kádr Komety, netrpěl ve Finsku depresemi kvůli podnebí. „Na všechno se dá zvyknout,“ ví brněnský rodák.
Větší šlamastyka byla, že v Kärpät Oulunu strádal hokejově.
Nepřivykl defenzivnímu stylu finské ligy, nesbíral body, trápil se.
I proto jeho mise na severu Evropy skončila předčasně. Po necelých třech měsících tak znovu navleče dres extraligové Komety, která dnes od 17.30 hraje v Mladé Boleslavi. „Varianta návratu byla asi nejlepší, co se mohlo stát,“ uvažoval Hruška včera po prvním tréninku se staronovými spoluhráči.
Zasedl vám někdo místo v kabině, když jste byl pryč?
Nic jsem si znovu nevydobýval. (usměje se) Bohužel tam přede mnou seděl Martin Havlát (jeho návrat na led zhatilo zranění – pozn. aut.), tak jsme se jen vystřídali.
Takže vše při starém?
Nejsou tu žádní noví kluci. Přišel jsem mezi známé tváře, moc se toho nezměnilo. Když jsem odcházel, samozřejmě jsem nepočítal s tím, že se budu vracet. Na druhou stranu tady ta možnost existovala, byli jsme tak domluvení.
Jaké byly dojmy z prvního tréninku v Brně?
Trošku nostalgie. Jsem rád, že jsem doma. Všechno pokračuje tam, kde skončilo.
Jak budete na krátkou finskou misi vzpomínat?
Zkusil jsem si něco nového, v podstatě to ale byla úplně jiná hra. V životě by mě nenapadlo, že v Evropě může být hokej tak odlišný.
Co přesně vás nejvíc zaskočilo?
Klade se hlavně důraz na obranu. Obranu. A obranu. Hraje se precizně střední pásmo, říkají tomu šachy ve středním pásmu. A když na sebe narazí dva týmy, které hrají tuhle taktiku, v podstatě se tam 60 minut nic neděje. Vyčkává se na chybu a ta přijde opravdu sporadicky. Výsledky 1:0 nebo 2:1 tam nejsou nic neobvyklého.
A vám ten styl neseděl, že?
Úplně jsem se v tom nenašel. Z gruntu změnit svoji hru je docela těžké, zabere to čas. A toho nebylo zase tolik.
Myslíte, že by vaše angažmá dopadlo jinak, kdybyste s týmem absolvoval už předsezonní přípravu?
Když jsme se s trenéry na konci bavili, došli jsme k tomuhle názoru. Nebylo to z mých úst, bylo to z jejich hlavy. Samozřejmě to tak může, a nemusí být, těžko říct. V týmu byl i jeden Američan, který tam byl od začátku a dostal se do toho až počátkem ledna. Šlo mu to, začali mu věřit. Nemůžu ale říct: „Jó, kdybych tam byl od září, teď tam vedu bodování a jsem v pohodě.“ Třeba by to tak vůbec nebylo.
Hrál defenzivně jen „váš“ Kärpät, nebo to podobně praktikovaly i ostatní týmy?
Co jsem se bavil s klukama, začal to hrát Kärpät před třema rokama ještě s Tapparou a měl s tím docela úspěch. Udělali dva tituly po sobě, loni skončili třetí. Některé týmy se to snaží změnit, ale pořád se vychází z toho, že se hraje vyčkávací hokej. Z 80 procent na sebe narazí soupeři, kteří hrají past ve středním pásmu.
Ve 22 duelech jste nastřádal 5 asistencí. Michel Miklík, jenž v Kometě vyhořel, naopak ve Finsku válí. Ukazuje to rozdílnost hokeje?
To je těžké. Říkal jsem si, že je tam složité bodovat, ale měl jsem spoluhráče, který sbíral body jako na běžícím páse. Ono je to o tom, zvyknout si na styl hokeje, umět si najít místo a být šikovný na to, jak se tam hraje. Určitě to jde. Můžete si sednout se spoluhráči. Je tam strašně moc proměnných, kterých si člověk ani nemusí všimnout. Já se tam trošku utápěl, protože se nehrálo moc ofenzivně. Ani jsem si moc nedokázal s nikým vyhovět. Neříkám, že je to jejich chyba. Je to samozřejmě chyba toho, kdo tam přijde. Musí se přizpůsobit, těžko se změní 20 lidí.
Nebyla to spíš chyba toho, kdo vám angažmá vybral?
Nemyslím si, že by to byla chyba. Byla to příležitost zkusit si něco nového. Takhle to beru. Na druhou stranu mi tady nic neuteklo, něco jsem si zkusil a jsem za to rád. Když to budu bilancovat, nemůžu říct, že jsem si to hokejově užíval, ale jsem rád, že jsem si to vyzkoušel a třeba mě to může v něčem posunout.
Když se vás někdo zeptá na odlišnosti české a finské ligy, co mu odpovíte?
Má to tam velkou kvalitu, tady je ale podle mě hokej koukatelnější. Když jsem se bavil s rodinou nebo kamarády, co se dívali na zápasy, říkali, že hokej tady je atraktivnější pro diváka. Já jsem viděl jeden zápas z tribuny a říkal jsem si, že bych tam už na hokej v životě nešel (usměje se). Byl to ale zápas, kdy se potkali my jako desátí a soupeř byl jedenáctý. Po první třetině byl stav střel 2:1. Další den jsme hráli proti druhému a byl to úplně jiný zápas. Je to strašně těžké porovnávat.
A co atmosféra nebo zázemí?
To je srovnatelné jako tady. Když člověk něco potřebuje, rádi mu vyhoví. Atmosféra na zimácích ve Finsku je taková komorní. Moc se nefandí, lidi se jdou spíš podívat. Tady je to určitě bouřlivější.
Ovlivní nepovedené angažmá vaše rozhodnutí, pokud by někdy přišla další nabídka z ciziny?
To je teď zbytečné řešit. Není to tak, že už bych nechtěl zkusit nic nového. Teď ale nemá cenu nad tím přemýšlet.
Kometa lanařila Kováře, podepsala KanaďanaO velké jméno do brankoviště usilovala Kometa v závěru přestupového období – z ruské KHL lanařila reprezentanta Jakuba Kováře. „Kometa měla zájem, ale ruská strana můj přestup zatrhla,“ napsal MF DNES v esemesce gólman Čerepovce, který momentálně ztrácí na pozici zaručující účast v play-off 15 bodů. Brněnský klub by angažováním Kováře vyřešil palčivou brankářskou situaci. Aktuální jednička Marek Čiliak totiž velkou část sezony promarodil, extraligový objev Karel Vejmelka zase při svých posledních startech chyboval. Kometa naopakpodepsala smlouvu s testovaným kanadským útočníkem Alexandrem Malletem. „Zkouška byla krátká. Majitel s ním mluvil a má z něho dobrý pocit. Věříme, že nám do hry vnese důrazné prvky,“ uvedl trenér Kamil Pokorný. Šéf a hlavní kouč Komety Libor Zábranský na dotaz ohledně dalších změn v závěru přestupového období do včerejší uzávěry nereagoval. |
