Dobře si pamatuje, že soupeř jeho mužstva Karlovy Vary byly od začátku sezony při chuti a dostaly se do finále Tipsport Cupu, při kterém se celá extraliga zahřívala na sezonu.
"Vary jsou silný soupeř. Od začátku sezony včetně přípravy prokázaly výkonnost," připomněl českobudějovický trenér.
Co lze říci ke Karlovým Varům, které váš tým v semifinále čekají?
Vary měly výborný start do extraligy a měly šňůru zápasů bez prohry. Výkyvy ve výkonech přišly v době, kdy jim odstoupil na delší dobu Bílek a Kraft a měly potíže se sestavou. Když byly kompletní, tak pravidelně bodovaly. Mužstvo tam dobře před sezonou doplnili, přišli Hluchý, Kraft, Bílek. První pětka je excelentní. Jsou tam Kumstát se Skuhravým, kteří jsou trvale v reprezentaci. Jejich vyhranost a sebevědomí je jinde. My jsme s nimi hráli celou sezonu vyrovnané zápasy.
Kolikrát jste je v poslední době viděl na videu?
Až v týdnu nám přišla DVD. Nahráli jsme si to, abychom to mohli sestřihat. Ale ta minulá utkání jsem viděl a mám je v hlavě. Ještě se na ty zápasy chci podívat jednou a hlavně ukázat některé věci hráčům.
Co se vám jako první vybaví, když se řekne Vary...
Můj spolužák z vejšky Martin Šretr. Hodně jsme spolu kamarádili. Je to tam velký boss, prosadil se a skoupil spoustu nemovitostí, daří se mu. Ale dlouho jsem se s ním neviděl ani neslyšel, naposledy na pohřbu našeho spolužáka z vysoké školy.
Kdo je váš největší fanoušek?
Největší fanoušek? To nedokážu posoudit. Hodně mi fandí doma, žena, sestra, táta, můj společník Honza Mužík. Největší fandové jsou ale děti a teď jsou obrovský fandové. Lída i Péťa, v létě jim bude šest. Péťa je do toho úplně zažranej. Pravidelně to sleduje. Sebere mi ovladač od televize a dívá se, jak kdo hrál. Už to rozeznává, je v tom poctivej. Malá Anička to ještě nevnímá, ale starší děti ano.
Kam byste chtěl poslat soupeře na dovolenou, do které destinace?
Soupeře? Na žádnou. Pokud my vyhrajeme, ať si soupeř dělá, co chce. Co bude dělat, mě nezajímá. Hlavně, abychom na dovolenou nejeli my.
Kdybyste mohl do svého týmu vzít navíc jednoho hráče od soupeře, kdo by to byl a proč?
Všichni naši hráči tady mají své místo a play-off je především jejich. Ale ve Varech jsou silní Skuhravý a Kumstát. Ten je dobrý před brankou, kde se umí pohybovat a špatně se brání. Skuhravý je taky velkej, dlouhej, má dobré bruslení a taky se špatně hlídá. Když si někdo řekne Vary, vidí tyhle dva hráče. Ale tady ať si to u nás uhrajou ti hráči, kteří tady hráli celou sezonu. V tom mužstvu je síla, tak ať si to každý užije sám, ten svátek hokeje. A jakýkoliv vetřelec by to mohl narušit.
Vypnete někde úplně od hokeje?
To úplně nejde. Je to moje zaměstnání, věnuju se tomu léta, odbourat to nejde. Když jsem s rodinou, to je pro mě ta největší životní priorita, největší oddech a relax. I v tom dětským světě, se třema dětma, je to parádní a úžasné. Dokud jsou děti v tomhle věku, musí si je člověk užít.
Měl jste nějaký hokejový průšvih?
Momentálně si nevybavuju, ale asi když jsem byl v Liberci. Dostal jsem tehdy padesátitisícovou pokutu. Komentoval jsem výkon rozhodčího Milana Mináře po zápase se Spartou. Mužstvo bojovalo, šlapalo, ale prohráli jsme o gól nebo remizovali. Po zápase se Spartou jsem cítil určitou křivdu. Byly i emoce. Chtěl jsem dát mužstvu impuls, aby nediskutovalo a bylo směrem k rozhodčím disciplinované. Jenže tam byly sporné výroky. Už jsem začal dávat pokuty za ježdění za rozhodčíma a komentování. Ale tehdy hráči udrželi nervy a cítil jsem morální povinnost se jich zastat. Chtěl jsem se za mužstvo postavit a cíleně jsem kritizoval rozhodčího. Jinak nevím, i když nejsem nějakej slušňák. Třeba mě průšvihy teprve čekají.
Kdy jste chtěl s trenéřinou seknout?
To bylo mockrát. Ne že úplně časté, ale v každé sezoně člověk prožívá bezmoc z práce. Ty stavy přijdou a zase rychle vychladnou. To přijde na každého a nejsem výjimka. Tím, že máme malé děti a člověk není doma, ztrácí. Nebo se soustředím, přemýšlím nad oslabením, přesilovkama, soupeřem, rozborem, přípravou na trénink. A děti si chtějí hrát. V tomhle ohledu mě někdy přepadají ty výčitky a chmury.
Kolik známých vás před semifinále prosilo o lístky?
Hodně. Už na to ani nereaguju, protože jsou to většinou lidi, kteří zavolají před play-off. Najednou je strašně známých, co by ty lístky chtěli. Ale zimák není nafukovací a jsem pro to, aby tam byli spíš lidi, co chodí celý rok, než ti, co jdou jednou za rok. Pro rodinu lístky zajistím, ale jinak jsem vůči tomu imunní a avizoval jsem to.
Máte doma nějaké oblíbené hokejové video?
Nemám. Samozřejmě si schovávám videomateriál se sestřihem sezony. Tady se vydává DVD a v Liberci taky byla videokazeta s play-off, co jsme tam hráli. Ani jsem se na ně ještě ale nedíval, nechávám si to na klidné stáří.
Brankáři v ohrožení
Kdo ve vašem týmu je největší ochránce brankářů? Kdo se popere, aby se pomstil?
Těch hráčů je tu více. Nechci je jmenovat, ale jsou tady hráči ochotní zaskočit. Před brankářem jsou připravení zaskočit všichni hráči, bez rozdílu. Jediné co je třeba, aby se zachovala disciplína, nepouštět je do zbytečných šarvátek. Ale pokud by šlo o brankáře, tak věřím, že všichni hráči by je bránili.
Chrání se vaši brankáři sami? Třeba tím, že soupeře u branky osekávají, postrkují?
To je spíš otázka pro brankáře. Ti naši ale nejsou nějak zákeřní. Eda je hodně klidnej a soustředí se na výkon, to mu pomáhá. Ale třeba Čechmánek se kolikrát nechal vyvést z rytmu, něco přihrával, dělal teatrální gesta. Teď naposledy kladenský Kopřiva přihrál faul od Gulaše. I když Gulaš nemá co dělat v brankovišti. Kopřiva je ještě mladý, ale rychle se naučil takové věci.
Už posbíral nějakou zkušenost...
Nejlepší je, jak se říká, že se vrátili zkušení hráči ze zahraničí, že se naučili být profesionály a že si prošli výběrem a peklem, a ono je to obráceně. Mají pocit, že všude byli a všechno znají. Místo toho, aby sem přinesli prvky profesionalismu, tak je to obráceně.
Kdo býval z extraligy v osekávání nejvyhlášenější? Ať už to byl gólman, nebo bek.
Takhle narychlo? Ale je jich více. Třeba Jirka Vykoukal ze Sparty. Ten hodně používal hokejku na osekávání. Z důvodů jeho jména mu asi něco prošlo. Jiní beci byli trestaní, ale jemu ty polofauly nebo krosčeky na spodní polovinu těla prošly. Bylo toho přitom dost.
Nasazujete na faulující hráče soupeře nějaké speciální hráče svého týmu?
To ani ne. Tady jsou hráči, kteří patří k důraznějším. Dostali to do vínku. Jsou potřeba a je dobře, že tu jsou. Samozřejmě pokud je tam zákeřnost nebo se přejde přes hranu únosnosti, pak si hráči respekt pohlídají sami. Jsou tam zvláštní pravidla. Pokud je tam někdo, kdo hraje unfair, stejně se mu to vrátí.
Padající simulanti
Vy nemáte moc rád, když někdo simuluje...
Ty hráče mám vytipované. Vím o nich už dopředu, že to budou zkoušet. Že souboj neustojí. A to je špatně pro hokej. Tam bych mohl jmenovat hned několik jmen.
I z karlovarského mužstva?
Samozřejmě.
V sérii s Kladnem jste měli vylučované hráče po pádech Kally nebo Procházky. Jednou byl potrestaný Kotrla, podruhé Toman.
Ano. Ale tam byly přihrávané zákroky od Rudovského. Podíval jsem se na zákrok Jána Muchy, který za něj jako za úder na hlavu dostal dvě plus deset minut. Rozfázoval jsem si videozáznam. To byl naprosto čistý zákrok a žádný úder na hlavu tam nesměřoval, nic tam nebylo. Bylo to tím, že situace byla vyhrocená dopředu. Hráči Kladna pořád rozhazovali rukama a v tom hučícím úlu v hale se snažili dostat rozhodčí pod tlak třeba bouchnutím hokejky o led při pádu, aby to zvýraznili.
Kdo například?
Jarda Kalla se tam kácel k zemi, Rudovský. Při druhém utkání na Kladně se domácí rozčilovali, že jim někdo držel hokejku. Pak se podívali na videozáznam a zjistili, že zase jen přihrával nějaký faul místo toho, aby se soustředil na hru a hrál. Spíš si tím sami škodili.
Máte další příklady?
V předcházející sérii Kladna s Plzní byl vyloučený Vampola za nahraný faul. Rozhodčí našel odvahu vyloučit ho, i když potom se podíváte na záznam a třeba tam faul i byl. Jenže na semináři rozhodčích byl Vampola jako jeden z padajících hráčů často jmenovaný a ví se o něm, že si pro fauly chodí rád. A rozhodčí, když je Vampola na ledě, už počítá s tím, že to přihrává.
Dřív se vyčítaly pády Leškovi...
Zlín obecně začal padat a vědělo se to. Hru měl postavenou na přesilovkách a Leška přihrával fauly. Než se začalo o tom nešvaru vůbec mluvit, natož ho dostat pryč, což stále ještě probíhá, Leška padal. Pak na něj rozhodčí přestávali pískat jakýkoliv zákrok. Leška zjistil, že už to nemá smysl, a přestal padat. A když už padnul, tak proto, že to nestíhal.
Kladno také umí přesilovky.
Oni věděli, že se přes ně spíš prosadí. My jsme si ty přesilovky bohudík pohlídali, ale byl tam tlak na rozhodčí, aby ty přesilovkové výhody měli.
Z něčeho ale Kladno muselo vycházet. Není to mužstvo, které by jen padalo...
Ve druhém utkání jsme měli téměř dvouminutovou přesilovku pět na tři. Bylo to dvakrát za vyhození puku a zdržování hry. Přitom to druhé vyhození nebylo, to bylo ze středního pásma. Tam je rozhodčí poškodil. Od té chvíle začalo být Kladno podrážděné a nezvládlo to.
Vy s takovými situacemi problémy nemáte?
Loni jsme nezvládli doma utkání s Pardubicemi. Na začátku byl vyloučený Mertl za faul na Mrázka, který si sám najel do rýhy v ledu a upadl. Od té chvíle jsme se neudrželi a byli jsme tak podráždění, že to nešlo zastavit.
To už je dávno...
Byli jsme tehdy podráždění už z druhého zápasu v Pardubicích, kde nám rozhodčí nepřáli. A pak byli ti samí nominovaní sem. Už když jsme jednoho z nich viděli při rozbruslení tady, bylo to špatně.