Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pusťte mě jinam. Legendární Iginla chce dopsat kariéře šťastný konec

Jarome Iginla z Colorada dělá zmatek před brankou Winnipegu. | foto: Reuters

4 2017
Zase vsadil na špatnou kartu. Když kanadský hokejista Jarome Iginla před třemi lety podepisoval smlouvu v Coloradu, byl přesvědčený o tom, že populární klub od Skalistých hor čeká rychlá cesta na absolutní vrchol NHL. Bohužel šlo o chiméru. Avalanche se tři roky trápí, momentálně jsou vůbec nejhorším mužstvem v celé soutěži. A Iginlovi došla trpělivost. Chce pryč.

Psal se rok 2014 a obávaný kanonýr zrovna opět vypadl z vyřazovacích bojů příliš brzy. Ani s Bostonem nedosáhl na Stanley Cup.

„Bylo by úžasné, kdybychom pro něj vyhráli,“ přáli si jeho tehdejší spoluhráči.

Nestalo se tak.

Ani Bruins nesplnili trofejemi a medailemi ověnčenému veteránovi „poslední přání“. Iginla toužil po jediném, konečně mít štítek se svým jménem na blýskavém poháru.

Mohlo by tam stát Jarome Arthur-Leigh Adekunle Tig Junior Elvis Iginla, ale rytec by nejspíše zvolil onu kratší variantu, pod jakou zná vyhlášeného srdcaře, jehož kořeny vedou do Nigérie, každý hokejový fanoušek.

Iginla hledal nové angažmá. Kde by to konečně mohlo vyjít?

Fotogalerie

Rozhodl se po dvou nepovedených sázkách na tradiční favority zvolit jinou strategii. Chtěl být u zrodu šampionů. Hledal tedy nadějný tým, který by mohl napodobit cestu Pittsburghu či Chicaga.

„Tahle parta míří mezi elitu, má nekonečný potenciál,“ věřil Iginla, když v Coloradu podepisoval lukrativní tříletou smlouvu. „Podívejte se na Penguins a Blackhawks, jak rychle získali Stanley Cup.“

Nechal se přesvědčit opravdu impozantní premiérovou sezonou na postu hlavního trenéra v podání Patricka Roye, kvitoval i přítomnost talentovaných borců Gabriela Landeskoga, Nathana MacKinnona či Matta Duchenea.

Jenže realita byla k Iginlovi krutá, z Avalanche žádní šampióni nevyrostli. Za jeho působení ani jednou nepostoupili do play-off, přišli o kouče Roye.

A teď?

Colorado je beznadějně poslední, dokonce i marná Arizona má o deset bodů více než kdysi dominantní klub s lavinou ve znaku. Iginlovi spoluhráči hrají už jen o co největší šanci na zisk Nolana Patricka, předpokládané jedničky letošního draftu.

A to není nic, co by Iginlu zrovna motivovalo. Končí mu onen tříletý kontakt na 16 milionů dolarů, do dlouhodobých plánů Avalanche nepatří. Na jeho výkonnosti je jistá nechuť znát, prožívá nejhorší sezonu, bodoval jen dvanáctkrát.

Iginla se na prahu čtyřicítky dál pere. Takhle se utkal se svým bývalým spoluhráčem Codym McLeodem ihned po jeho přestupu do Nashvillu:

Vidina Stanley Cupu je s Coloradem v nedohlednu.

Iginla, majitel olympijského zlata i Hartovy trofeje pro nejužitečnějšího hokejistu NHL, chce pryč. V devětatřiceti letech dobře ví, že na dobytí „hokejového grálu“ už mu příliš času nezbývá.

“Rád bych při přestupové uzávěrce přestoupil. Rád bych si zahrál v play-off a doufám, že takovou příležitost dostanu. To jsou ty nejlepší zápasy, žádné jiné vás tolik nebaví a navíc máte šanci získat Stanley Cup. Ne, ještě jsem svůj sen o vítězství nevzdal,“ řekl před středečním zápasem s Los Angeles.

Na svém případném odchodu vidí i benefity pro Avalanche.

„Pomohlo by jim to ještě více omladit kádr. Hokej hraji už dost dlouho na to, abych věděl, jak to funguje. Za starší hráče, se kterými už nepočítají, teď mohou získat volby v draftu, případně jiné protihodnoty.“

Iginlův šestý a zatím poslední gól v aktuální sezoně:

Generální manažer Joe Sakic musí kádr částečně přebudovat, vhodně doplnit. A Iginla už zkrátka do něj nepasuje a ani pasovat nechce.

Jeho výměna by byla přínosem pro obě strany. „Jsem připravený odejít,“ říká dlouholetý kapitán Calgary Flames s tím, že rád odvolá klauzuli o nevyměnitelnosti.

Otázkou zůstává, zda o něj bude někdo stát. Herně se mu nedaří, je drahý, táhne mu na čtyřicet. „V Coloradu jsem si to užíval, je tu spousta skvělých mladých hokejistů a tým má před sebou zářnou budoucnost. Můj čas v lize je ale omezený,“ ví.

Nepromarnil důležité roky u Avalanche? „Nelituji toho, tehdy jsem viděl spoustu pozitiv,“ nepouští se do úvah „coby kdyby“. Prostě před třemi lety vsadil na špatnou kartu. Třeba bude mít tentokrát více štěstí a Sakic jej vymění do toho správného mužstva.

Vždyť jeho čekání na Stanley Cup je delší i než jeho nekonečné jméno.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze