V historii samostatné české hokejové extraligy je sedmým hráčem, který dosáhl na metu 300 extraligových branek. Jaroslav Balaštík je však prvním zlínským odchovancem, jemuž se to povedlo.
"Potěšilo mě to. Je to slušné číslo a známka nějaké dlouhodobé výkonnosti," povídal 33letý útočník den poté, co svou jubilejní trefou rozhodl o vítězství Zlína ve Vítkovicích. "Paradoxní je, že se mi tam nikdy moc nedařilo."
A oblíbeného soupeře nebo brankáře v extralize máte?
Nemám to spočítané, ale nemyslím si, že by někdo vyčníval.
U 300. gólu vám asistoval Petr Leška. Jinak to asi být nemohlo, že?
Jsem rád, že mi nahrál právě on. Petr je můj osudový spoluhráč. Dokáže mě najít ve správných místech, aby se mi podařilo dát gól.
Nechal jsem si puk?
Vzal jsem si ho, ale dám ho kamarádovi, který je sbírá. Už má ode mě puk, kterým jsem vstoupil do Klubu hokejových střelců. Je to dlouhověký fanoušek z Otrokovic ze sektoru vedle rolby. Patří mezi kluky, kteří chodí na zimák snad od nepaměti a mají zlínský hokej rádi. Těší mě, když podobnými věcmi udělám radost ostatním lidem. Dresy a puky rozdám těm, co z toho mají užitek. Pro mě jsou důležitější vzpomínky.
Vybavíte si některý z těch 300 gólů?
Každý je svým způsobem výjimečný, každý něco znamená, něčím pomůže. Člověk si ale vždycky vzpomene na první. Bylo to na Slavii (27. listopadu 1998), tehdy ještě v Edenu. Chytal Blažek, trefil jsem se mu mezi nohy po přihrávce Petra Valy. Nejvíce ale utkví v paměti góly v play-off, z mistrovské sezony nebo z loňského šestého zápasu semifinále v Třinci.
Troufnete si na 400 branek?
Proč ne? Když budu zdravý a mít chuť do hokeje...
Hodně hráčů hraje i ve čtyřiceti. Chtěl byste vydržet tak dlouho?
Klidně. Hokej mě pořád baví a baví mě čím dál tím více. Je to však podmíněné zdravím a také výkonností.
Končí vám smlouva. Prodloužíte ji, nebo vás láká ještě zahraniční angažmá?
Ve smlouvě je oboustranná opce na další dva roky. Záleží, jak budu hrát. Dovedu si představit, že kariéru dohraji ve Zlíně.
Je střílení branek v něčem jiné, než když jste začínal?
Pořád je stejně těžké. Tehdy jsem ale neměl zkušenosti a herní vyspělost. Moje branky jsou hodně podobné. Jsou založené na dobré střele a na hře kolem brankoviště. Takové góly jsem dával vždycky a dávám je neustále.
V NHL jste měl vysokou úspěšnost při samostatných nájezdech. Proč je nejezdíte ve Zlíně?
Troufl bych si, ale je to rozhodnutí trenérů.
Prý se ale ptají, kdo se cítí?
Někdy se přihlásím. (úsměv)
