Po roce v Jekatěrinburgu ho v KHL zlákal běloruský tým. Klub se státním zájmem, který pečlivě sleduje i prezident Lukašenko.
"Za posledních šest let se tam vystřídalo 14 trenérů. Skvělý Kanaďan Hanlon, který je nyní u slovenského nároďáku, tam vydržel loni jen do října. Řekl jsem si, že je na čase zvednout si trochu adrenalin," říká s nadhledem 61letý plzeňský kouč.'
Marek Sýkorase narodil v Kladně, jako útočník hrál ligu za Plzeň, je juniorským mistrem Evropy. Trenérská kariéra |
Nebylo by snazší zůstat v Jekatěrinburgu? S odepisovaným týmem jste se dostal do play-off, v klubu byl skoro za hrdinu.
Byl. Ale jen do chvíle, než jsem řekl, že odcházím (úsměv). Chtěli, abych zůstal. Jenže klub pracoval v poloprofesionálních podmínkách. V sezoně jsem třeba já ani hráči tři a půl měsíce neviděli ani korunu.
Navíc to nijak nevysvětlili. Mám před sebou poslední trenérskou sezonu a přiznávám, že jsem volil zajímavější nabídku.
Počkejte, poslední sezonu? To už jsem od vás někdy slyšel.
No jo, možná už před 10 lety, že? (smích) Tak dobře, opravuji - mám před sebou jednu z posledních sezon.
Byla ještě jiná nabídka?
Nižnij Novgorod, kde teď hrál Jarda Bednář. A bavili jsme se i o Hradci Králové, který zvažoval vstup do KHL. Ale s Minskem bylo seriózní jednání. Navíc je to blíž domů. Letadlem hodinu a půl, autem 1 000 kilometrů do Ostravy.
Už jste se byl v Bělorusku představit?
Strávil jsem tam dva týdny. Uspořádali i tiskovku. Řekl jsem, že největší problém bude vytvořit v týmu dobrý kolektiv. Je tam mix Bělorusů, Kanaďanů, Slováků... Zkusil jsem to zlehčit tak, že jsem řekl: Bělorusové a Rusové pijí vodku, ostatní whiskey. Jenže nikdo z novinářů se neusmál... Na tyhle věci si budu muset dávat pozor.
Řada hráčů Dynama nyní reprezentuje Bělorusko na MS v Německu. Kdo tvoří osu týmu?
Do Minsku přišel i nový generální ředitel. Slušný člověk, působil v Togliatti a jemu 67 let. Ještě než jsem přišel, udělal z Astany kompletní lajnu Glazačev - Stümpel - Spiridonov, která tam byla nejproduktivnější. A přitáhl ještě jednu formaci, kde je Rus a dva Kanaďané. K tomu finský obránce, a americký gólman Esche.
To zní slibně. Co Čechy, ty byste v týmu nechtěl?
Určitě bych si jednoho či dva přál. Uvidíme, zda to vyjde.
Mohli by být z Plzně?
Ne, té se to netýká. I když otevřeně říkám, že v nabídce byl Petr Vampola. Ale nechci sahat do klubu, který je mi srdečně blízko.
Mimochodem, sledoval jste Plzeň v uplynulé sezoně?
Složitě, vlastně jen přes internet. Tenhle průběh byl nejhorší, nejošidnější. Excelentní základní část, všechno vám vychází skvěle a pak přijde špatný konec. Je to škoda, moc jsem Plzni přál úspěch.
Kdy v Minsku zahájíte letní přípravu?
Ono je to složitější. V KHL výrazně fungují hráčské odbory, které vede Andrej Kovalenko, který hrál i NHL. Prosadili si, že hráči se sejdou až 45 dnů před začátkem soutěže. Takže to vychází na 26. července a rovnou letíme na turnaj do Švýcarska. Hned natvrdo.
Takže hráči se budou připravovat individuálně?
Rozesílali jsme dopisy, aby se sami připravili. Ale tohle bude problém, Rusové to absolutně nezvládají. Jsem alergický na jejich slova o profesionalitě, když vím, jak jsou na jaře líní. S tím ovšem nic neudělám. Navíc vedení čeká výsledky už v přípravných zápasech. Na to se je pomalu snažím připravit, že je potřeba jít postupně.
V Jekatěrinburgu byli trpělivější?
Byli. Začátek jsme měli tristní. Prohrávalo se, byli poslední a já čekal, že mě vyhodí. Nakonec to dopadlo dobře. Musím říci, že jsem si zatrénoval krásně. Po výhře v Petrohradu nad milionářským týmem v posledním kole základní části jsme se dostali do play-off. To byla pro klub říše pohádek.
S týmem, který byl předem pasován ke dnu soutěže...
Byli jsme nejchudší klub v celé KHL. Ale všichni Rusové jsou dobří hokejisté. Je třeba je připravit fyzicky a dostat je do organizace hry. Myslím, že jsem tým naučil hrát do obrany, to byl základ. Postupně jsme se zlepšovali. Chytil se mladý gólman, začalo se vyhrávat, narůstalo sebevědomí. Tak to bývá.
Nehrozili bojkotem, když jste zmínil čtvrt roku bez výplat?
Je zajímavé, že tohle oni berou jinak. Řeknou si: oni nám to stejně dají, jenom později. Neprožívají to tak, nepanikaří.
Dal se některý z hráčů označit za hvězdu týmu?
Hvězdy nebyly. Ale třeba slovenský obránce Tomáš Slovák, ten hrál moc dobře a chtěl bych ho dostat do Minsku. Byl tam zkušený obránce Stupin, šikovný mladík v útoku Nikoncev. Je mu 19, toho jsem si oblíbil. Ale to je tak všechno. Během sezony přišel z CSKA Žmakin, ten dával důležité góly. Ale jinak je totální blázen.
V čem?
I na tréninku z něj šel strach. Všichni se rozbruslovali, on už tam lítal, dělal všem kličky a pálil pukem. I já jsem se bál, že mě trefí (smích). Zanícený, zapálený, ale v hlavě to srovnané moc neměl.
V Jekatěrinburgu jste měl i dva české beky. Ale ani jeden z nich sezonu "nepřežil". Proč?
Honzu Nováka brzy vyhodili. Dodnes nechápu proč, nikdo mi to nevysvětlil. Radek Philipp tam absolutně nechtěl hrát. Řekl mi to na rovinu, přál si odejít. Myslím, že jsem mu v tom pomohl.
V KHL jste si udělal dobré jméno už před šesti lety při angažmá v Magnitogorsku. Jak se úroveň soutěže od té doby změnila?
Pracuje tam víc cizích trenérů, i když ti místní nás rozhodně nemají v lásce. Jsou tam naopak i Rusové se zkušenostmi ze zámoří. Přitvrdilo se. Hra se nijak moc nezlepšila, ale podmínky ano. Zimáky, kabiny, zázemí pro trenéry, hotely, to všechno je kvalitou o kus dál. A myslím, že na hokej chodí i víc lidí, přestože moc nefandí. Na druhou stranu nejsou sprostí, neslyšel jsem skoro žádné vulgarity.
Vaše jméno se objevilo i mezi kandidáty na post nového reprezentačního kouče. Jak jste to vnímal?
Nijak. Jednou mi někdo zavolal a ptal se, to je vše. Nároďák je pasé, tyhle myšlenky už se mnou nemají nic společného.