"Když jsem byl v Naganu, tak jsem před tím nikdy v NHL nehrál. Teď jsem o mnoho zkušenější. Možná že dostanu šanci hlídat nejlepší formace soupeře," věří sedmadvacetiletý Špaček. Trenéři s ním počítají do dvojice s Pavlem Kubinou z Tampy Bay, s nímž dotáhl národní tým ke zlatým medailím v roce 1999 a 2001.
"Právě sehranost s Kubinou, odolnost a velká bojovnost rozhodla, že pojede právě on," zdůvodnil možná trochu nečekanou volbu generální manažer týmu Ivan Hlinka.
Špaček se prodral do mužstva i přesto, že v Chicagu nezažívá ideální sezonu. Sužují ho zdravotní patálie, nedostává na ledě tolik příležitosti. Sklouzl až do třetí obranné řady, nevychází navíc zrovna nejlépe s tvrdým trenérem Brianem Sutterem.
Osm zápasů musel vynechat kvůli zlomenému prstu, při blokování střely si ho naštípl. Pak nastupoval se speciální zpevňující ortézou, teď už hraje bez ní. "Lékaři říkají, že můžu hrát bez toho. Možná to ještě pár týdnů bude trochu bolet, ale jinak je to fajn," říká ostřílený zadák.
V pět ráno ho maminka vzbudila, pak už těžko usínal. Ale toho hovoru určitě Špaček nelituje.
