Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jednonohý Kameš je vděčný za šanci

5 2004
Beroun - Už v letní přípravě si zkusil s Berounem párkrát zatrénovat, ale ten pravý návrat mezi mantinely hlásí bezmála pětatřicetiletý gólman Jaroslav Kameš právě v těchto dnech. Kdy však naskočí na led v berounském dresu zatím netuší, protože ho stále omezuje jeho zranění, kvůli kterému téměř rok nestál v brance.

V únoru loňského roku mu nešťastně spadl na nohu sparťanský útočník Jan Tomajko a od té chvíle se táhnou jeho zdravotní lapálie. Nyní ho po třech týdnech tréninku středočeský klub napsal na soupisku pro zbytek sezony.

Jak to, že jste se ocitl zrovna v Berouně?
Hlavně proto, že jsem dlouho nehrál hokej a zase jsem chtěl začít. Od února jsem byl na třech operacích s kolenem, teď už jsem se ale cítil dobře. Tak jsem zašel za panem Vejvodou a poprosil ho, jestli bych s Berounem nemohl trénovat.

Jaký je vlastně rozsah vašeho zranění?
Já jsem měl původně jenom natažené vazy, ale to zranění se vlastně projevuje tak, že člověk trénuje a koleno pořád otéká. Pak mi zjistili po artroskopii, že se mi ulamuje chrupavka. Všechny tři operace byly kvůli té chrupavce, mám s tím pořád problémy.

Asi chcete co nejdřív naskočit na led do zápasu...
Já jsem se domluvil s panem Vejvodou, že nejdřív začnu trénovat a podle zdravotního stavu uvidím, jak na tom budu. Dohoda je taková, že nastoupím opravdu jenom v případě nutnosti. Když by tady už nikoho neměli a samozřejmě by to dovolil můj zdravotní stav.

A jak se teď cítíte?
No, zatím nic moc…(smích).

Měl jste nějaké jiné nabídky?
Ne, nic jiného jsem neměl, protože ten můj zdravotní stav tady každý zná a gólmana s jednou nohou nikdo nechce…(smích).

Jeden rok jste chytal v ruském Omsku, jaká je superliga?
No, tak tam je to super. Podmínky pro hokej tam jsou trošku jiné než u nás.
Jsou hráči, kteří na Rusko ale nevzpomínají v dobrém… Určitě záleží na tom, kde ten hráč je. Jsou tam mužstva jako třeba Omsk, Jaroslavl nebo Kazaň kde jsou ty podmínky fakt špičkové. Ale zase to tam tak neznám, abych mohl hodnotit podmínky v jiných klubech.

Byl jedním z důvodů vašeho příchodu do Berouna trenér Vejvoda?
Já pana Vejvodu dobře znám už řadu let. Určitě to mělo vliv i při mém rozhodování. Já ho poprosil jestli bych nemohl s mužstvem trénovat. Možná kdyby tady byl jiný trenér, tak by řekl, že pro mě nemají místo. Já chtěl ale hlavně začít trénovat.

Víte vůbec co můžete od 1. ligy očekávat?
Co můžu posuzovat podle tréninků, tak zase tak propastný rozdíl nevidím. Určitě ta první liga není žádná legrace, Beroun je dneska na špičce a já myslím, že je to stejné jako spodek extraligy.

Přemýšlel jste o tom, že byste tady mohl působit i v dalších měsících?
Bude mi sice pětatřicet, ale chci pořád ještě hrát, líbí se mi to. Pokud mi to zdravotní stav dovolí, tak chci hrát i příští rok. Zatím ale nevím kde.

Věděl jste něco předtím o Berounu?
Já sleduji všechny hokejové soutěže, takže přehled mám docela dobrý.

Viděl jste letos nějaký zápas Berouna? A jak se téšíte na berounské fanoušky? Mistrovský zápas jsem neviděl ani jeden, ale viděl jsem v létě přátelské utkání na Kladně, kde Medvědi vyhráli 2:1. A fanoušci? Moc je neznám, ale samozřejmě se na ně moc těším.

Je možné, že budete třeba dělat dvojku mladšímu kolegovi? Dokážete se s tím vyrovnat?
No jasně! Vždyť jsem skoro rok nehrál. Přece si nebudu myslet, že hned budu chytat na mistrovství světa.

Autoři:


Témata: Medvědi, soupiska


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze