Marian Jelínek byl dalším hostem projektu Sport mezi řádky, v jehož rámci přednášejí významné sportovní osobnosti studentům Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Když hovoříte, často používáte slovo strach. Proč?
Protože strach je v našem životě to nejdestruktivnější. Od strachu se potom odvíjejí další negativní prvky. Ve sportu bych ale ještě rozlišoval strach a sportovní vzrušení. Situace, kdy se člověk jen třese, aby mohl nastoupit na hřiště, to je pozitivní forma strachu. Ta je v pořádku.
Bojujete se strachem i u Jaromíra Jágra?
Samozřejmě. Bojujeme s ním často. Například zrovna nedávno mi volal. Tři zápasy nepodal dobrý výkon a měl před sebou zápas s Atlantou. Do toho mu odešli další spoluhráči, třeba Ručinský nebo Barnaby. To znamená, že se zrovna nenacházel v dobré situaci. Mým úkolem bylo jej během hodinového telefonátu uklidnit, dostat do něj pozitivní energii, najít v něm určitý plamínek naděje.
A podařilo se vám to?
Ano. Taky jsem mu řekl, že 99 procent chlapců by chtělo být na jeho místě a on tady brečí. Je velice důležité, aby si hráč věřil, aby měl důvěru nejen sám v sebe, ale taky ve svůj tým. Proto se má na porážky zapomínat a vítězství si naopak užívat. To je, myslím si, taky dobrý způsob, jak si mohou sportovci posílit sebevědomí.
Jaké to je pracovat s psychikou sportovce?
S psychikou je to těžké. Kdybych chtěl například pozměnit fyzickou kondici, potřebuji na to asi šest až osm týdnů. Ale psychika… Někdy je zapotřebí působit dlouhodobě, jindy stačí okamžik. Jako když lusknete prsty. K takové změně může dopomoci pouhá informace, je-li použitá včas a na dobrém místě. Smutná nálada se okamžitě změní ve veselou, ze strachu je vzrušení a motivace. Pozitivně působit na hráče mě baví.
Spolupracujete i s jinými hráči?
Kromě Jaromíra je to asi patnáct kluků z NHL, třeba Havlát, Ručinský, Hudler nebo Straka. Když mě ale osloví někdo jiný, taky se snažím poradit a pomoci.
A máte ze své práce dobrý pocit?
Určitě. Mívám ho hlavně, když jsou hráči šťastní. To si vždycky říkám, že jsem k tomu třeba taky trošku přispěl.
