„Ústí je pro mě pořád hokejové město. Líbí se mi tady, kluci jsou super, zázemí dobré. Na tuhle štaci se dívám jen pozitivně,“ těší se 23letý forvard s 20 extraligovými starty.
Asi tady zažijete trochu klidnější sezonu, než byly ty předešlé v Mladé Boleslavi.
Jak se to vezme. Je pravda, že ambice Mladé Boleslavi před postupem byly obrovské, pak tam zase byl strach, aby se extraliga udržela. Bylo to dost nervózní. Tady v Ústí je z kluků taky samozřejmě cítit, že chtějí vyhrávat za každou cenu, ale je to přece jen trošičku uvolněnější než v Boleslavi. Moc se sem těším, jsem tady na střídavé starty. Budu tady hrát i trénovat, ale je možné, že když bude mít Mladá Boleslav nouzi například kvůli zraněním, že jí vypomůžu.
Každého hráče asi trochu zabolí, když se neprobojuje do extraligového kádru. Jak to vnímáte vy?
Že to je život. Byl jsem spokojený s přípravou, ale trenéři mají svoje lidi, kterým věří, tak to tak musím brát. Nevešel jsem se do týmu, ale určitě nejsem uražený ani naštvaný na Boleslav. Nic s tím zkrátka neudělám.
Jaká by byla vaše pozice, kdybyste zůstal v Boleslavi?
Ke konci jsem tam trénoval v pátém útoku, to se nedostanete do tempa ani v tréninku. Shodli jsme se s panem Látalem (sportovní manažer Boleslavi), že bude lepší jít do Ústí, kde se dostanu do některé z elitních formací a budu v zápasovém tempu. Věřím, že si vybojuju dobré místo v kádru a budu hrát. O to mi jde, to je teď nejdůležitější.
Možná hrálo roli i to, že jste zatím v extralize neskóroval, byť už máte dvacet startů v nejvyšší soutěži na kontě.
Je fakt, že puk za první gól ještě pořád doma není. Nezbývá než čekat a věřit, že to přijde.
Na závěr jedna osobní otázka. Vaše zarostlá tvář, to je ještě pozůstatek z extraligového play-off, nebo součást image?
Je to image. Já si vždycky dělám srandu, že když nemám nic na hlavě, že musím mít aspoň na bradě (smích).
