Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těší mě, že minuty přibývají, vypráví Jordán o angažmá v Carolině

Michal Jordán z Caroliny (vpravo) se pokouší dosáhnout na puk, který vede Dylan Larkin z Detroitu. | foto: AP

13 2015
New York (Od našeho zpravodaje) - Když hokejový obránce Michal Jordán před dvěma týdny poprvé v sezoně vyrazil do New Yorku, moc si ho neužil. V Barclays Center v Brooklynu, kde hrají svá domácí utkání Islanders, totiž zůstal jen na tribuně. Na ní zlínský rodák a současný zadák Caroliny proseděl další tři utkání NHL. O to větší radost měl z druhé návštěvy „Velkého jablka“.

V nejslavnější aréně na světě, jak sama sebe tituluje Madison Square Garden, potvrdil v souboji s Rangers návrat do sestavy.

„Snažil jsem se myslet pozitivně, makat a čekal jsem na další zápas. Doufám, že v sestavě už zůstanu,“ poznamenal 25letý Jordán, který na vlastní kůži poznal, jak rozdílně vypadá hokej na ledě a při pohledu z nejvyšších pater amerických arén. „Byl to velký nezvyk. Na ledě je to fofr, z vrchu to bylo jako zpomalený film.“

Před letošní sezonou jste poprvé v kariéře podepsal jednocestnou smlouvu v NHL. Zlepšila vaši pozici v klubu?
Asi jo. Jsem klidnější, že tady budu celý rok. Pokud máte dvoucestnou smlouvu, vždycky to svádí k tomu, abyste byl první na ráně, když hráče posílají na farmu. A i kdyby mě poslali dolů, musí mě nejdřív nabídnout jiným klubům. Ale jistotu, že budete hrát, nemáte nikdy.

O tom jste se teď přesvědčil, že?
Bohužel. Přitom přes zápasem na Islanders jsem hrál slušně, trenér mě chválil. A pak jsem zůstal na tribuně. Bylo to jeho rozhodnutí, nic jsem s tím nemohl udělat. Jen čekat na další šanci.

Tu jste dostal. Pomohly vám k podpisu jednocestné smlouvy výkony, které jste podával na mistrovství světa v Praze?
Základ položila minulá sezona, jejíž půlku jsem odehrál v Carolině. Mistrovství světa se mi povedlo, což byla výhoda. Náš trenér byl asistentem Kanady a sledoval mě v každém zápase. Říkal mi, že jsem odehrál super šampionát. Kanada měla neskutečný tým a mně hodně pomohlo, že jsem s Janem Hejdou chodil na jejich první lajnu. Bylo to velké plus, které se snažím převést do sezony.

Neuznaný gól Michala Jordána během semifinále s Kanadou
Neuznaný gól Michala Jordána v semifinále s Kanadou

Neuznaný gól Michala Jordána během semifinále s Kanadou.

Vzpomenete si někdy na neuznaný gól, který jste Kanadě vstřelil v semifinále?
Kdyby ho uznali, tak ještě teď jezdím po Praze s rukama nahoře. (úsměv) Tady by to asi platilo, ale to už nikdo nevrátí. Už na to můžeme jen vzpomínat.

Takže pokud se před mistrovstvím světa ozvou trenéři národního týmu a vy budete volný, přijmete jejich nabídku?
Když měli kluci před sezonou pohovory s panem Vůjtkem, byl jsem mimo republiku. Proto mě potěšilo, že mi pak zavolal a ptal se na můj názor. Nikdy jsem se netajil tím, že chci reprezentovat. I když jsem neměl smlouvu v NHL, byla pro mě čest hrát za národní tým. Pokud nebudu zraněný nebo se neobjeví jiný problém, rád přijedu.

Sezona je pořád na začátku. Jak byste zhodnotil její start?
Jsem rád, že minuty přibývají. Hrávám kolem 16 minut. Je těžké dostat se na přesilovky, ale hraju oslabení, což se snažím využít. Během sezony se hodně hráčů zraní, snad dostanu příležitost i v přesilovce.

V NHL jste odehrál 52 zápasů a vstřelil jen dva góly. Dal jste si za cíl tuto metu letos překonat?
Vždycky jsem byl týmový hráč. Nikdy jsem nebyl a nebudu hokejistou, který dosáhne bod na zápas. Snažím se hrát dozadu, abych na tom byl dobře v hodnocení +/-. Kanadské body jsou nad plán. Ale to neznamená, že budu betonovat a vyhazovat puky. Když se objeví možnost zaútočit, využiju ji.

Michal Jordán z Caroliny u mantinelu pořádně skřípl Kaela Mouillierata z NY Islanders. Souboji přihlíží Jay McClement.
Michal Jordán (vpravo) z Caroliny odehrává puk před Arťjomem Anisimovem z Columbusu.
Michal Jordán (vpravo) z Caroliny brání Brandona Dubinskyho z Columbusu.

Jaké má vůbec Carolina ambice?
Začátek nebyl ideální, hodně zápasů jsme prohráli o gól. To nás sráží. Sezona je dlouhá, potřebujeme šňůru vítězných zápasů, abychom se posunuli v tabulce nahoru.

Největší osobností klubu je bezesporu generální manažer Ron Francis, který vás před lety do Caroliny vybral. Jaký je?
Vidíme ho každý den, všude na zápasy cestuje s námi. Snaží se organizaci poslat správným směrem. Předtím tu bylo jiné vedení a jiní trenéři, a musím říct, že Ron Francis tady udělal pokrok. Děly se tu věci, na nimiž zůstával rozum stát.

Budete konkrétní?
Radši ne, ale třeba na to někdy dojde.

V týmu Hurricanes působí také další Čech, útočník Andrej Nestrašil. Považujete to za výhodu?
Jasně. Na farmě většinou žádný jiný Čech kromě mě nebyl, nahoře jsem potkal Jirku Tlustého nebo Slováka Andreje Sekeru. Mám tady rodinu, ale krajan-spoluhráč je důležitý. Je dobré zeptat se kolegy na názor, jak to viděl on.

Jaký je vůbec život v Carolině?
Je to fajn, nemůžeme si na nic stěžovat. Město Raleigh je pěkné, je tam hodně zeleně, dobré podnebí. Teď jsem měl možnost poznat New York, proti tomu je Raleigh procházka růžovým sadem. Ty strašné kolony v New Yorku, to je něco na mě. Zvlášť když pocházím ze Zlína, kde na jednu zelenou vlnu projedu čtyři semafory a jsem na zimáku. (úsměv)

Michal Jordán (vpravo dole) padá na led po souboji s Jarkkem Immonenem z Finska.

Michal Jordán (vpravo dole) padá na led po souboji s Jarkkem Immonenem z Finska.

Ale hokej v Carolině moc populární není, že?
Lidi chodí na americký fotbal, populární je také univerzitní sport. Diváky přitáhneme jedině tím, že budeme hrát dobře a hlavně vyhrávat. Zatím se to neděje, ale doufám, že do konce sezony se to zlepší. Přece jen je jiné hrát před vyprodanou halou, nebo když je v ní jen deset tisíc lidí.

Mnohokrát se psalo o tom, že máte stejné jméno jako basketbalová legenda Michael Jordan. Zaujalo mě ale, že na stadionu vás vyslovují česky.
Hned na začátku za mnou přišli a ptali se na výslovnost jména. Hlasatelé to mají napsané na papíře, takže i když kamkoliv jedeme, vysloví to správně.

Sledujete i výkony rodného Zlína?
Jasně. Jsem celkem naštvaný, že se změnila pravidla a ze zahraničí nejdou sledovat přímé přenosy. Musím si vystačit s textovými on-liny. Pokud mám možnost, jsem s klukama v kontaktu. Bohužel zatím to nevypadá dobře. Snad vyhrají pár zápasů a nakopne je to.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze